Trumpův plán: slabý dolar, silná Amerika. Vyjde to?

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Americký dolar prochází nejistým obdobím – čelí politickým tlakům, fiskálním excesům i rostoucí nedůvěře investorů. Zatímco Trumpova administrativa slabou měnu vítá jako nástroj pro posílení domácího průmyslu, trhy tápou, co přijde dál. Je to návrat ke známému cyklu, nebo se opravdu mění globální měnový řád? Podívejme se, proč dolar ztrácí sílu a co to znamená pro investory i světovou ekonomiku.

Historie se nikdy neopakuje doslova, ale její ozvěny jsou slyšet. V lednu 2002 byl k mání americký dolar za 1,16 eura, avšak do začátku roku 2005 ztratil vůči euru více než třetinu hodnoty. Dolar oslaboval i proti dalším měnám: japonskému jenu, britské libře (více než o 20 %), australskému dolaru (přes 30 %) a české koruně (přibližně 35 %). Už tehdy, stejně jako dnes, vyvolávalo oslabení dolaru otázky, zda jde o ústup od americké hegemonie a předzvěst konce dolaru. Odpověď zůstává neměnná: Náhrada dolaru není na dosah, a tak různé země a měnové zóny zůstávají u volby toho méně škodlivého řešení.

Když tehdy v prvních letech nového tisíciletí komentoval ekonom Pavel Kohout v Hospodářských novinách slábnoucí dolar, upozornil, že sílu měny ovlivňuje řada složitých faktorů. Připomněl také nadčasovou pravdu: nikdo nedokáže odhadnout, kdy dolar znovu získá na síle. „Zde je dobrá rada drahá. Neví to nikdo,“ poznamenal tehdy k prognóze vývoje měnového kurzu Kohout. Na měnových trzích se spolehlivých vodítek pro podobné předpovědi prostě nedostává.

Kurz měny je vrtkavý a předpovědět jeho směr je spíš umění než věda. V 80. letech klesla britská libra z pěti německých marek na pouhých 2,78 DEM/GBP v únoru 1987. Ani tehdejší reformy, které ozdravily britskou ekonomiku a snížily nezaměstnanost, nepomohly. Nízké úrokové sazby na libře, dle tehdejší konvence a institucionalizace stanovené vládou a nikoli centrální bankou, srazily zájem o britská aktiva. Trh se naučil čekat jen další pokles a oslabení libry – a ten skutečně přicházel. Když dnes přemýšlíme o dolaru, podobný příběh připomíná, že nejde jen o úroky a jiné vlivy, ale o politický rozměr a institucionalizaci.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Slabý japonský jen: Problém pro Američany i finanční trhy, blaho pro cestovatele

4 minuty

Spojené státy poprvé po více než deseti letech na konci minulého týdne přímo intervenovaly na devizovém trhu ve prospěch japonského jenu. Ministr financí Scott Bessent se využitím svých zkušeností z hedge fondu nesnaží jen pomáhat dlouholetému spojenci, zachraňuje i americké exportéry, trh státních dluhopisů nebo globální kapitálové toky. Slabý jen totiž znamená velký problém.

Stablecoiny jako nový kupec amerického dluhu. Jak digitální dolary mění finanční trh?

4 minuty

Stablecoiny byly ještě nedávno vnímány především jako nástroj pro obchodování s kryptoměnami. Dnes se ale stále výrazněji propojují s tradičními financemi. Emitenti největších dolarových stablecoinů totiž ukládají velkou část svých rezerv do krátkodobých amerických státních dluhopisů, takzvaných Treasury Bills. Z kryptoměnových společností se tak stává nová skupina investorů do amerického státního dluhu.

Ropný chaos plní pokladny. Big Oil vydělává na napětí i drahých palivech, Trump má před midterms problém

4 minuty

Geopolitická krize kolem Hormuzského průlivu rozkolísala energetické trhy, ale pro největší americké ropné společnosti představuje mimořádně výnosné období. Rekordní marže rafinerií, vysoká produkce i omezená nabídka paliv ženou zisky největších ropných firem na nejvyšší úrovně za poslední roky.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

Když prezident prodává signály na Wall Street

4 minuty

Říká se, že informace jsou na finančních trzích tou nejcennější komoditou. V roce 2026 to platí dvojnásob. Zvlášť když je jejich autorem prezident Spojených států a rychlejší přístup k nim prodává společnost, ve které má významný ekonomický podíl. Takový scénář by ještě před pár lety působil jako satira. Dnes je to realita.

SpaceX je od včerejška v Nasdaq-100. Kvůli největšímu IPO se přepisovala pravidla, přesto je jeho váha překvapivě malá

9 minut

Nasdaq letos změnil metodiku tak, aby se do indexu mohlo dostat největší IPO historie. Výsledek? SpaceX je od 7. července 2026 v Nasdaq-100, ale paradoxně s vahou menší, než by možná řada investorů čekala. Zatímco Nasdaq či FTSE hledaly cestu, jak firmu co nejrychleji zařadit, správce indexu S&P 500 jako jediný řekl: pravidla platí pro všechny stejně.