Trumpův plán: slabý dolar, silná Amerika. Vyjde to?

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Americký dolar prochází nejistým obdobím – čelí politickým tlakům, fiskálním excesům i rostoucí nedůvěře investorů. Zatímco Trumpova administrativa slabou měnu vítá jako nástroj pro posílení domácího průmyslu, trhy tápou, co přijde dál. Je to návrat ke známému cyklu, nebo se opravdu mění globální měnový řád? Podívejme se, proč dolar ztrácí sílu a co to znamená pro investory i světovou ekonomiku.

Historie se nikdy neopakuje doslova, ale její ozvěny jsou slyšet. V lednu 2002 byl k mání americký dolar za 1,16 eura, avšak do začátku roku 2005 ztratil vůči euru více než třetinu hodnoty. Dolar oslaboval i proti dalším měnám: japonskému jenu, britské libře (více než o 20 %), australskému dolaru (přes 30 %) a české koruně (přibližně 35 %). Už tehdy, stejně jako dnes, vyvolávalo oslabení dolaru otázky, zda jde o ústup od americké hegemonie a předzvěst konce dolaru. Odpověď zůstává neměnná: Náhrada dolaru není na dosah, a tak různé země a měnové zóny zůstávají u volby toho méně škodlivého řešení.

Když tehdy v prvních letech nového tisíciletí komentoval ekonom Pavel Kohout v Hospodářských novinách slábnoucí dolar, upozornil, že sílu měny ovlivňuje řada složitých faktorů. Připomněl také nadčasovou pravdu: nikdo nedokáže odhadnout, kdy dolar znovu získá na síle. „Zde je dobrá rada drahá. Neví to nikdo,“ poznamenal tehdy k prognóze vývoje měnového kurzu Kohout. Na měnových trzích se spolehlivých vodítek pro podobné předpovědi prostě nedostává.

Kurz měny je vrtkavý a předpovědět jeho směr je spíš umění než věda. V 80. letech klesla britská libra z pěti německých marek na pouhých 2,78 DEM/GBP v únoru 1987. Ani tehdejší reformy, které ozdravily britskou ekonomiku a snížily nezaměstnanost, nepomohly. Nízké úrokové sazby na libře, dle tehdejší konvence a institucionalizace stanovené vládou a nikoli centrální bankou, srazily zájem o britská aktiva. Trh se naučil čekat jen další pokles a oslabení libry – a ten skutečně přicházel. Když dnes přemýšlíme o dolaru, podobný příběh připomíná, že nejde jen o úroky a jiné vlivy, ale o politický rozměr a institucionalizaci.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Nemovitostní fondy mají problém: UBS pozastavila odkupy

3 minuty

Globální realitní fondy čelí vážným potížím s likviditou. Po vzoru private credit fondů začínají omezovat výběry i velcí hráči v čele s UBS či Nicola Wealth. Zatímco někteří správci volí dočasné „uzamčení“ investorů, jiní jsou nuceni fondy zcela zlikvidovat. Jak hluboké jsou aktuální propady v sektoru komerčních nemovitostí a proč začíná být pro investory stále těžší dostat se ke svým penězům?

Trump varuje: v případě selhání mírových jednání dojde k eskalaci konfliktu

3 minuty

Čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě provází extrémní nejistota a ostrá rétorika Donalda Trumpa. Zatímco dohoda otevírá Hormuzský průliv, americký prezident varuje před totální válkou v případě sebemenšího porušení podmínek a ostře útočí na spojence i média. Trhy na výhrůžky reagují okamžitě – ropa opět prudce zdražuje a míří k hranici 100 dolarů za barel.

USA a Írán se dohodly: příměří bude trvat 14 dní

4 minuty

Svět si na čtrnáct dní vydechl. Po sérii drsných hrozeb totálním zničením se USA a Írán dohodly na dočasném příměří a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Zatímco Pákistánem zprostředkovaná dohoda okamžitě srazila ceny ropy o 15 % a přinesla úlevu dluhopisovým trhům, situace zůstává extrémně křehká. Rozdílné interpretace podmínek mezi Washingtonem, Teheránem a Tel Avivem, zejména ohledně bojů v Libanonu, naznačují, že cesta k trvalému míru bude v Islámábádu ještě velmi trnitá.

Když trhy tlačí víc než voliči. Nový „pressure index“ vysvětluje, kdy Trump couvne

4 minuty

Napětí na trzích, rostoucí ceny benzínu a klesající popularita politiků mají překvapivě společného jmenovatele. Takzvaný pressure index ukazuje moment spojení těchto faktorů do bodu, kdy už si politické vedení nemůže dovolit pokračovat ve stejné strategii. Nejde o klasický indikátor, ale o praktický kompas, který naznačuje měřítko zvýšené pravděpodobnosti obratu v politice i na trzích.

Geopolitická situace komplikuje měnovou politiku Fedu

5 minut

Fed na svém březnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3.50-3.75 %. Jedná se tak o druhé zasedání v řadě beze změny nastavení měnové politiky. Stejně jako v případě posledních zasedání nebylo hlasování jednotné, proti ponechání sazeb hlasoval 1 z 12 členů. Jednalo se již klasicky o Stephena Mirana, který zastával snížení o 25 bazických bodů. Fed dále představil aktualizovanou prognózu, která počítá s mírně rychlejším ekonomickým růstem i inflací, trh práce by se měl postupně stabilizovat.

Konec kvartálních výsledků? SEC zvažuje přechod na pololetní reporting

2 minuty

Americká komise pro cenné papíry a burzu (SEC) zvažuje zásadní změnu, která by mohla přepsat fungování kapitálových trhů, firmy by nově nemusely reportovat výsledky čtvrtletně, ale pouze dvakrát ročně. Zatímco zastánci vidí příležitost pro dlouhodobější řízení firem a snížení administrativní zátěže, kritici varují před poklesem transparentnosti a vyšší volatilitou trhů.