Trumpův plán: slabý dolar, silná Amerika. Vyjde to?

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Americký dolar prochází nejistým obdobím – čelí politickým tlakům, fiskálním excesům i rostoucí nedůvěře investorů. Zatímco Trumpova administrativa slabou měnu vítá jako nástroj pro posílení domácího průmyslu, trhy tápou, co přijde dál. Je to návrat ke známému cyklu, nebo se opravdu mění globální měnový řád? Podívejme se, proč dolar ztrácí sílu a co to znamená pro investory i světovou ekonomiku.

Historie se nikdy neopakuje doslova, ale její ozvěny jsou slyšet. V lednu 2002 byl k mání americký dolar za 1,16 eura, avšak do začátku roku 2005 ztratil vůči euru více než třetinu hodnoty. Dolar oslaboval i proti dalším měnám: japonskému jenu, britské libře (více než o 20 %), australskému dolaru (přes 30 %) a české koruně (přibližně 35 %). Už tehdy, stejně jako dnes, vyvolávalo oslabení dolaru otázky, zda jde o ústup od americké hegemonie a předzvěst konce dolaru. Odpověď zůstává neměnná: Náhrada dolaru není na dosah, a tak různé země a měnové zóny zůstávají u volby toho méně škodlivého řešení.

Když tehdy v prvních letech nového tisíciletí komentoval ekonom Pavel Kohout v Hospodářských novinách slábnoucí dolar, upozornil, že sílu měny ovlivňuje řada složitých faktorů. Připomněl také nadčasovou pravdu: nikdo nedokáže odhadnout, kdy dolar znovu získá na síle. „Zde je dobrá rada drahá. Neví to nikdo,“ poznamenal tehdy k prognóze vývoje měnového kurzu Kohout. Na měnových trzích se spolehlivých vodítek pro podobné předpovědi prostě nedostává.

Kurz měny je vrtkavý a předpovědět jeho směr je spíš umění než věda. V 80. letech klesla britská libra z pěti německých marek na pouhých 2,78 DEM/GBP v únoru 1987. Ani tehdejší reformy, které ozdravily britskou ekonomiku a snížily nezaměstnanost, nepomohly. Nízké úrokové sazby na libře, dle tehdejší konvence a institucionalizace stanovené vládou a nikoli centrální bankou, srazily zájem o britská aktiva. Trh se naučil čekat jen další pokles a oslabení libry – a ten skutečně přicházel. Když dnes přemýšlíme o dolaru, podobný příběh připomíná, že nejde jen o úroky a jiné vlivy, ale o politický rozměr a institucionalizaci.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Co čeká investory v týdnu od 12. do 16. října

5 minut

Americká inflace, začátek výsledkové sezóny a hospodářská čísla největších výrobců čipů. Investory čeká týden, který může výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb i pokračování boomu umělé inteligence.

Co čeká investory v týdnu od 28. září do 2. října

3 minuty

Po klidnějším začátku týdne se pozornost investorů postupně přesune k americké ekonomice. Nejdůležitější bude pátek, kdy dorazí nová data z trhu práce v USA a zároveň první odhad zářijové inflace v eurozóně. Obě čísla mohou napovědět, co bude dál se sazbami Fedu a ECB.

Co čeká investory v týdnu od 21. do 25. září

3 minuty

Po sérii zasedání centrálních bank čeká investory podstatně klidnější týden. Trhy budou vstřebávat zvýšení sazeb Fedu i Bank of Japan a sledovat především další vývoj dluhopisových výnosů a cen energií. Z nových dat stojí za větší pozornost páteční americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby.

Kdy se státní dluh začíná stávat problémem? Pohled Raye Dalia

3 minuty

Rostoucí výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů, slabší dolar a stále větší objemy státního dluhu. Touto problematikou se v jednom ze svých příspěvků zabývá Ray Dalio, bývalý manažer jednoho z nejslavnějších hedgeových fondů. Navazuje tak na své knihy „How Countries Go Broke“ a „The Changing World Order“, v nichž popisuje určité vzorce, které již v minulosti zažily jiné světové mocnosti a postupně ztratily svou silnou pozici ve světě.

Slabý japonský jen: Problém pro Američany i finanční trhy, blaho pro cestovatele

4 minuty

Spojené státy poprvé po více než deseti letech na konci minulého týdne přímo intervenovaly na devizovém trhu ve prospěch japonského jenu. Ministr financí Scott Bessent se využitím svých zkušeností z hedge fondu nesnaží jen pomáhat dlouholetému spojenci, zachraňuje i americké exportéry, trh státních dluhopisů nebo globální kapitálové toky. Slabý jen totiž znamená velký problém.