Strategie fondu Conseq privátního financování čerpá z expertízy prověřené zkušenostmi

Jan Vedral, zakladatel někdejší společnosti Conseq Finance a hlavní investiční manažer Conseq Funds investiční společnosti, odpovídal na dotazy FOND SHOPu týkající se nového fondu pro kvalifikované investory Conseq privátního financování.

Jaké hlavní důvody vás vedly k založení (pod)fondu kvalifikovaných investorů Conseq privátního financování?

Chtěli jsme vyjít vstříc zvýšenému zájmu investorů a investičních poradců o alternativní aktiva a přitom se nepouštět do něčeho, pro co bychom museli kompletně budovat nový investiční tým s rizikem, že při jeho sestavování uděláme chybu. Na rozdíl od jiných typů alternativních aktiv pro privátní dluh máme potřebnou expertízu prověřenou léty zkušeností.

Chtěli jsme vyjít vstříc zvýšenému zájmu investorů a investičních poradců o alternativní aktiva a přitom se nepouštět do něčeho, pro co bychom museli kompletně budovat nový investiční tým.

Posuzování kreditu (tj. schopnosti dlužníka splácet) se věnujeme desítky let v souvislosti s managementem našich dluhopisových fondů, institucionálních i privátních portfolií. Kreditní oddělení je zvyklé vypracovávat něco mezi stem a dvěma sty kreditních analýz za rok, na základě kterých se portfolio manažeři mohou kvalifikovaně rozhodovat, jak pokud jde o výběr dluhopisů, tak privátních půjček.

Naše oceňovací oddělení posuzuje a schvaluje vysoké desítky ocenění nemovitostí držených jak naším realitním fondem, tak mnoha dalšími fondy, které administrujeme, takže je schopné posoudit hodnotu a likviditu nemovitostí sloužících jako zástava pro poskytované privátní půjčky. 

Pokud jde o vyhledávání potenciálních příjemců půjček a strukturování úvěrů (včetně nastavení zajištění a kovenantů), tady čerpáme jednak ze zkušeností nabytých při obstarávání vydávání dluhopisů a také spolupracujeme s týmem, který už více než deset let řídí fond, který jsme založili pro skupinu privátních investorů. Rovněž při řešení případů selhání dlužníků se můžeme spolehnout na naše dlouholeté zkušenosti s dluhopisy a řízením zmíněného privátního fondu.

Bude Conseq privátního financování poskytovat úvěry primárně obchodním společnostem, nebo i jiným právnickým osobám (fungujícím na neziskovém principu)? A máte představu, z kterých oblastí, sektorů či odvětví by měly tyto organizace nejčastěji pocházet nebo které typy investičních projektů privátně financovat s ohledem na cílovou návratnost fondu 8 % až 9 % p.a. (po odečtení všech nákladů)?

Předpokládám, že půjde především o obchodní společnosti, i když si dokážu představit i půjčku subjektu z neziskového sektoru. Očekávám, že na začátku půjde z velké části o sektor nemovitostí. Například půjčky na development projektů v jejich ranější fázi, nebo úvěry na překlenutí nějakého problematického období, případně mezaninové financování.

Očekávám, že na začátku půjde z velké části o sektor nemovitostí. Například půjčky na development projektů v jejich ranější fázi, nebo úvěry na překlenutí nějakého problematického období, případně mezaninové financování.

Druhým obvyklým účelem pro privátní půjčky je financování akvizic, kdy příjemce je ochoten akceptovat na krátkou dobu vyšší finanční náklady (vysoký úrok) výměnou za rychlost a flexibilitu, kterou mu fond Conseq privátního financování může poskytnout. Po konsolidaci akvizice pak dochází k přefinancování bankou.

Rozmach private equity fondů bude pokračovat

Dalším obvyklým příjemcem privátních úvěrů je sektor energetiky, na financování výstavby či akvizici energetických zdrojů. Nicméně nebudeme se bránit ani jiným sektorům a účelům v případě, že pochopíme, z jakých peněžních toků bude úvěr splacen a uvěříme schopnosti a vůli dlužníka úvěr splatit.

Podle dostupné prezentace se fond zaměří na úvěry se splatností do 3 let a v objemu 50 až 100 milionů CZK. Můžete vysvětlit důvody těchto preferencí?

Pokud jde o objemové limity, ten dolní je dán efektivitou a ten horní velikostí fondu a našim požadavkem na diversifikaci. Jinými slovy fixní náklady na zpracování kreditní analýzy, due dilligence, strukturaci, právní zajištění atd. jsou zhruba stejné na deseti i stomilionový úvěr, proto ten spodní limit. Horní limit se odvíjí od předpokládané velikosti fondu, protože bychom rádi do dvou let měli maximální expozici vůči jednomu dlužníkovi 5 %. Z toho vyplývá, že za dva roky předpokládáme, že fond naroste na dvě miliardy korun. S růstem fondu poroste i onen horní limit.

Pokud jde o limit na dobu splatnosti, ten vyplývá z charakteru předpokládaných půjček. Domníváme se, že když projekt, na který si dlužník půjčuje za více než 10 % p.a., nebude schopen splatit (například z prodeje majetku) nebo refinancovat za nižší úrok do dvou let, tak toho pravděpodobně nebude schopen ani později.

Bude se fond spoléhat na zajištění poskytovaných úvěrů primárně nemovitostmi, anebo ve významné míře i jinými aktivy – třeba pohledávkami či akciemi? Které (základní) podmínky musí jednotlivé kategorie zástavních aktiv splňovat?

Zajištění půjček bude různorodé a mnohdy v nějaké kombinaci. Nepředpokládáme, že vždy půjde pouze o zástavu nemovitostí. Nemáme stanoven pevný výčet podmínek, které musí být splněny. Obecně lze říci, že požadujeme buď zástavu, jež je realizovatelná v krátkém čase a v hodnotě, která bezpečně pokryje jistinu, naběhlé úroky a další náklady s realizací spojené, nebo uvěřitelný volný cash-flow, který je pohodlně schopen pokrýt jak úroky, tak amortizaci úvěru.

Zajištění půjček bude různorodé a mnohdy v nějaké kombinaci. Nepředpokládáme, že vždy půjde pouze o zástavu nemovitostí.

Podle jakých kritérií vyhodnocuje fond kreditní riziko dlužníků? Liší se sledovaná hlediska u různých typů společností (v rámci sektorů, velikosti apod.)?

Za desítky let, co se věnujeme vyhodnocování kreditního rizika, jsme vyvinuli modely interního ratingu, které se liší podle sektoru. V zásadě se jedná o dvě skupiny modelů. Jeden analyzuje peněžní toky a druhý hodnotu aktiv. V ideálním případě funguje obojí, ale jsme ochotni poskytnout úvěr i tam, kde je předvídatelnost peněžních toků nízká, ale máme zastaveno kvalitní aktivum, nebo naopak v případě, kdy zástava chybí, ale opíráme se o robustní cash flow.

Jak kontroluje fond dostatečnou likviditu a diverzifikaci portfolia? Máte představu o vhodných rozmezích pro procentní zastoupení likvidních nástrojů, podíl jednoho dlužníka a celkový počet dlužníků v portfoliu?

Jak jsem uvedl dříve, náš interní limit na expozici vůči jednomu dlužníkovi bude 5 %. Nyní v začátku fondu budeme tento limit dočasně překračovat, avšak nepředpokládám, že to bude trvat déle než prvních 18 měsíců a nepředpokládám, že by expozice vůči jednomu dlužníkovi překročila 25 % ani v této počáteční fázi. Portfolio by tak mělo obsahovat v dospělé fázi 30-60 jmen.

Pokud jde o zajištění likvidity pro případ zpětných odkupů, tu budeme řídit jednak plánováním splatností jednotlivých půjček, dále prostřednictvím portfolia likvidních vysoce úročených dluhopisů, které se bude podílet na celkové hodnotě aktiv pěti až dvaceti procenty a 2-5 % bude v repech ČNB. Do tří měsíců bychom měli být schopni z fondu vyplatit minimálně 30 % celého objemu.

Pokud jde o zajištění likvidity pro případ zpětných odkupů, tu budeme řídit jednak plánováním splatností jednotlivých půjček a dále prostřednictvím portfolia likvidních vysoce úročených dluhopisů, které se bude podílet na celkové hodnotě aktiv pěti až dvaceti procenty.

Bude fond poskytovat úvěry pouze českým, nebo i zahraničním subjektům, respektive úvěry v cizích měnách? A zajišťovat případné měnové riziko na úrovni korunové třídy (v jakém rozsahu / vůči kterým cizím měnám)?

Půjde zejména o české subjekty, ale nebráníme se ani blízkému zahraničí, kde rozvíjíme naše investiční aktivity – tj. v současnosti Slovensko a Polsko, případně Rakousko. Měnové riziko budeme aktivně řídit v souladu s naší širší měnovou strategií. V současnosti vše zajišťujeme.