Obchodní otočka? USA a Čína snižují cla

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Spojené státy a Čína v pondělí oznámily dočasné snížení vzájemných cel. Americké zboží dovážené do Číny bude nově podléhat 10% clu namísto původních 125 %. U čínského zboží směřujícího do USA klesne základní celní sazba ze 145 % na 10 %, ke které se však i nadále připočítává 20% přirážka. Ta byla zavedena ještě před plošnými cly vyhlášenými prezidentem Trumpem začátkem dubna a je odůvodněna pokračující rolí Číny v šíření fentanylové krize. Celkové zatížení čínského importu tak činí 30 %. Dohoda o snížení cel platí prozatím na období 90 dnů.

Toto dočasné snížení cel má vytvořit prostor pro konstruktivní vyjednávání. Ještě několik dní před ženevským jednáním přitom americký prezident Donald Trump tvrdil, že Spojené státy cla dočasně snižovat nebudou. Samotného jednání se hlavy států nezúčastnily, což je v úvodních fázích podobných jednání běžné. Spojené státy byly zastoupeny ministrem financí Scottem Bessentem a obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, zatímco za Čínu jednal vicepremiér Che Li-feng.

Obě strany zároveň oznámily vytvoření nové platformy pro trvalý ekonomický dialog, ve volném překladu nazvané „mechanismus konzultací v oblasti obchodu a ekonomiky“, která má sloužit jak k pravidelným, tak i mimořádným jednáním o obchodních otázkách a předejít budoucím eskalacím. Schůzky v rámci této platformy se mají konat střídavě v USA, Číně nebo na neutrální půdě, a jejím cílem je institucionalizovat komunikaci a posílit transparentnost ve vzájemných vztazích.

Vedle jednání s Čínou Spojené státy v posledních měsících aktivně rozvíjejí obchodní rozhovory i s dalšími klíčovými partnery. S Velkou Británií dosáhly předběžné dohody o snížení cel na automobily a ocel. Pokračují rovněž rozhovory s Japonskem, které se zaměřují především na zemědělské produkty a technologie, nebo například s Indií, kde se obě strany snaží překonat spory ohledně digitální daně a přístupu amerických firem na indický trh. V rámci jednání s EU zatím nebylo dosaženo finální podoby, přetrvávají spory ohledně cel na automobily, ocel či digitální daň na technologické giganty.

Trhy na výsledek jednání reagovaly velmi pozitivně. Obchodní válka způsobená Trumpovými cly představuje jedno z hlavních rizik týkající se vývoje americké, ale i světové ekonomiky. Americká ekonomika přes veškeré nástrahy posledních let (covid, vysoká inflace, utažená monetární politika) zůstává v silné kondici, dopad cel by pro ni však mohl být v tomto ohledu kritický a klidně obrátit její vývoj až do recese, nemluvě o negativních dopadech na inflaci či pracovní trh. Signál, že se situace uklidňuje, je tak pro trhy velmi pozitivní. Je však nutno neusnout na vavřínech a uvědomit si, že se jedná pouze o dočasné snížení tvořící prostor pro vyjednávání, které nemusí být úspěšné. 

Futures akciového indexu S&P 500 (k 12.05.2025, 12:47) připisují více než +3,1 % v USD, výnos do splatnosti 10letých amerických státních dluhopisů vzrostl o 7 bazických bodů, dolar pak posílil o +1,5 % (měřeno přes dollar index). Futures čínského akciového indexu CSI 300 připisují +1,1 % v CNY, posiluje také čínský yuan. 


Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Čínské akcie začaly porážet americké. Vydrží jim to i přes současnou obchodní válku USA-Čína?

6 minut

Čínskému akciovému trhu se od září 2024 začalo po delší době dařit lépe než americkému, ovšem šanci na pokračování příznivější výkonnosti čínských akcií narušuje řada nejistot a rychlých změn. Tou nejnovější je rozpoutání obchodní války mezi oběma ekonomikami. Mají čínské akcie šanci trumfnout americké i do budoucna?

Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

17 minut

Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.

Indickou ekonomiku a akciový trh vidíme optimisticky

13 minut

Investiční experti ze společnosti Amundi očekávají v nejbližším období udržení tempa růstu HDP v hlavních světových regionech mimo USA. Upozorňují však také na náročné dlouhodobé výzvy pro výkonnost největších ekonomik a k současnému nadšení kolem umělé inteligence se staví skepticky. Naopak pozitivně hodnotí kondici indické ekonomiky a nadále věří jejímu akciovému trhu i přes silné zhodnocení indických akciových indexů v posledních letech.

Private credit čelí první zkoušce po letech rychlého růstu

4 minuty

Private credit patří v posledních letech mezi nejrychleji rostoucí alternativní investice a láká investory především na vyšší výnosy než tradiční akciové či dluhopisové trhy. Tyto výnosy jsou však vykoupeny vyšším rizikem, zejména nízkou likviditou fondů. V posledních týdnech se navíc objevují první známky napětí, když některé velké fondy začaly omezovat výběry investorů. Případy správců aktiv jako BlackRock, Blackstone nebo Blue Owl Capital ukazují, že rychlý růst trhu private credit může vstupovat do první vážnější zkoušky.

Výkonnost a strukturální změny na trhu s luxusním zbožím v roce 2026

5 minut

Trh s luxusním zbožím prošel v roce 2025 obdobím stagnace ovlivněným geopolitickým napětím, novými cly, měnovými vlivy i slabším růstem poptávky. Analytici však pro rok 2026 očekávají návrat k růstu, přibližně o 6 % na organické bázi, i když výhled zůstává nejistý. Klíčovou roli by měly hrát především Spojené státy a Čína, zatímco zbytek světa včetně rychle rostoucího Blízkého východu nadále tvoří významnou část globální poptávky po luxusním zboží.

Kolaps akcií v Koreji: pákové pozice se hroutí, trhy zachvacuje strach

2 minuty

Jihokorejské akciové trhy zažily jeden z nejdramatičtějších výprodejů ve své historii. Hlavní index KOSPI během dvou dnů ztratil 18 % a z trhu zmizelo více než 625 miliard dolarů. Propad přitom nezpůsobily pouze geopolitické obavy kolem konfliktu v Íránu, ale především masivní využívání pákových obchodů mezi drobnými investory.