Obchodní otočka? USA a Čína snižují cla

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Spojené státy a Čína v pondělí oznámily dočasné snížení vzájemných cel. Americké zboží dovážené do Číny bude nově podléhat 10% clu namísto původních 125 %. U čínského zboží směřujícího do USA klesne základní celní sazba ze 145 % na 10 %, ke které se však i nadále připočítává 20% přirážka. Ta byla zavedena ještě před plošnými cly vyhlášenými prezidentem Trumpem začátkem dubna a je odůvodněna pokračující rolí Číny v šíření fentanylové krize. Celkové zatížení čínského importu tak činí 30 %. Dohoda o snížení cel platí prozatím na období 90 dnů.

Toto dočasné snížení cel má vytvořit prostor pro konstruktivní vyjednávání. Ještě několik dní před ženevským jednáním přitom americký prezident Donald Trump tvrdil, že Spojené státy cla dočasně snižovat nebudou. Samotného jednání se hlavy států nezúčastnily, což je v úvodních fázích podobných jednání běžné. Spojené státy byly zastoupeny ministrem financí Scottem Bessentem a obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, zatímco za Čínu jednal vicepremiér Che Li-feng.

Obě strany zároveň oznámily vytvoření nové platformy pro trvalý ekonomický dialog, ve volném překladu nazvané „mechanismus konzultací v oblasti obchodu a ekonomiky“, která má sloužit jak k pravidelným, tak i mimořádným jednáním o obchodních otázkách a předejít budoucím eskalacím. Schůzky v rámci této platformy se mají konat střídavě v USA, Číně nebo na neutrální půdě, a jejím cílem je institucionalizovat komunikaci a posílit transparentnost ve vzájemných vztazích.

Vedle jednání s Čínou Spojené státy v posledních měsících aktivně rozvíjejí obchodní rozhovory i s dalšími klíčovými partnery. S Velkou Británií dosáhly předběžné dohody o snížení cel na automobily a ocel. Pokračují rovněž rozhovory s Japonskem, které se zaměřují především na zemědělské produkty a technologie, nebo například s Indií, kde se obě strany snaží překonat spory ohledně digitální daně a přístupu amerických firem na indický trh. V rámci jednání s EU zatím nebylo dosaženo finální podoby, přetrvávají spory ohledně cel na automobily, ocel či digitální daň na technologické giganty.

Trhy na výsledek jednání reagovaly velmi pozitivně. Obchodní válka způsobená Trumpovými cly představuje jedno z hlavních rizik týkající se vývoje americké, ale i světové ekonomiky. Americká ekonomika přes veškeré nástrahy posledních let (covid, vysoká inflace, utažená monetární politika) zůstává v silné kondici, dopad cel by pro ni však mohl být v tomto ohledu kritický a klidně obrátit její vývoj až do recese, nemluvě o negativních dopadech na inflaci či pracovní trh. Signál, že se situace uklidňuje, je tak pro trhy velmi pozitivní. Je však nutno neusnout na vavřínech a uvědomit si, že se jedná pouze o dočasné snížení tvořící prostor pro vyjednávání, které nemusí být úspěšné. 

Futures akciového indexu S&P 500 (k 12.05.2025, 12:47) připisují více než +3,1 % v USD, výnos do splatnosti 10letých amerických státních dluhopisů vzrostl o 7 bazických bodů, dolar pak posílil o +1,5 % (měřeno přes dollar index). Futures čínského akciového indexu CSI 300 připisují +1,1 % v CNY, posiluje také čínský yuan. 


Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Slabý japonský jen: Problém pro Američany i finanční trhy, blaho pro cestovatele

4 minuty

Spojené státy poprvé po více než deseti letech na konci minulého týdne přímo intervenovaly na devizovém trhu ve prospěch japonského jenu. Ministr financí Scott Bessent se využitím svých zkušeností z hedge fondu nesnaží jen pomáhat dlouholetému spojenci, zachraňuje i americké exportéry, trh státních dluhopisů nebo globální kapitálové toky. Slabý jen totiž znamená velký problém.

Stablecoiny jako nový kupec amerického dluhu. Jak digitální dolary mění finanční trh?

4 minuty

Stablecoiny byly ještě nedávno vnímány především jako nástroj pro obchodování s kryptoměnami. Dnes se ale stále výrazněji propojují s tradičními financemi. Emitenti největších dolarových stablecoinů totiž ukládají velkou část svých rezerv do krátkodobých amerických státních dluhopisů, takzvaných Treasury Bills. Z kryptoměnových společností se tak stává nová skupina investorů do amerického státního dluhu.

Ropný chaos plní pokladny. Big Oil vydělává na napětí i drahých palivech, Trump má před midterms problém

4 minuty

Geopolitická krize kolem Hormuzského průlivu rozkolísala energetické trhy, ale pro největší americké ropné společnosti představuje mimořádně výnosné období. Rekordní marže rafinerií, vysoká produkce i omezená nabídka paliv ženou zisky největších ropných firem na nejvyšší úrovně za poslední roky.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

Když prezident prodává signály na Wall Street

4 minuty

Říká se, že informace jsou na finančních trzích tou nejcennější komoditou. V roce 2026 to platí dvojnásob. Zvlášť když je jejich autorem prezident Spojených států a rychlejší přístup k nim prodává společnost, ve které má významný ekonomický podíl. Takový scénář by ještě před pár lety působil jako satira. Dnes je to realita.