No Brainer Portfolio

Tzv. „No Brainer Portfolio“, tedy portfolio, ke kterému snad „ani nepotřebujete mozek“, představil a zpopularizoval Dr. William Bernstein. Tento lékař a neurolog, později spisovatel a také finanční poradce pro movité klienty je stejně jako mnoho dalších úspěšných investorů zastáncem toho názoru, že indexové investování je lepší než výběr jednotlivých akcií a že podstatný je způsob alokace aktiv. Ve své knize „The Intelligent Asset Allocator“ představil jednoduché „No Brainer Portfolio“, které ze 75 % tvoří akcie a z 25 % dluhopisy. Konkrétně by mělo připadat 25 % na americké společnosti s velkou tržní kapitalizací, 25 % na americké společnosti s malou tržní kapitalizací, 25 % na mezinárodní akcie a 25 % na zmíněné dluhopisy. Většinou se uvádí, že by mělo jít o krátkodobé státní, ale variantou mohou být třeba i globální. Z pohledu evropského investora je určitý problém v tom, že v USA se na všechny akcie mimo USA dívají jako na mezinárodní a je na ně zaměřena řada ETF i fondů. Ovšem v Evropě tato praxe není a najít ETF, které by souhrnně investovalo do všech akciových trhů mimo USA je takřka nemožné. Proto si investor musí pomoci využitím vícero ETF, nechce-li nějaký region opomenout.


{}

{}

25,0%

Invesco S&P 500 UCITS ETFUSA – akcie velkých společností

25,0%

SPDR Russell 2000 US Small Cap UCITS ETFUSA – akcie malých společností

12,5%

Lyxor Core STOXX Europe 600 (DR) UCITS ETFEvropa – akcie velkých společností

5,0%

Xtrackers MSCI Emerging Markets UCITS ETF 1CRozvíjející se trhy – akcie velkých společností

5,0%

iShares Core MSCI Pacific ex Japan UCITS ETFPacifik bez Japonska – akcie velkých společností

2,5%

Amundi Stoxx Europe 600 UCITS ETF AccJaponsko – akcie velkých společností

25,0%

iShares USD Treasury Bond 1-3yr UCITS ETFUSA – krátkodobé státní dluhopisy

Rizikové upozornění

Nejnovější články

Invesco: Kde jsou investiční příležitosti v době, kdy se světové ekonomiky rozcházejí?

6 minut

Všechny západní vyspělé ekonomiky se pohybují stejným směrem – obecně klesá inflace a začíná nebo se blíží začátek snižování sazeb –, ale různou rychlostí. Velkou část těchto rozdílů lze přičíst tomu, jak jednotlivé hlavní ekonomiky reagovaly na pandemii a následný prudký růst inflace. USA například vedly v oblasti stimulačních opatření. To stačí k vytvoření podstatných rozdílů, které se nyní projevují třeba v tom, jak rychle začínají příslušné centrální banky snižovat sazby.