Nejnovější články
Evropské centrální banky v režimu vyčkávání: geopolitika zvyšuje inflační rizika a dopady na trhy i portfolia
Rozhodnutí Evropské centrální banky i České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny na svých březnových zasedáních bylo plně v souladu s očekáváním finančních trhů. Obě instituce se však nacházejí v prostředí výrazně zvýšené nejistoty, která pramení především z eskalujícího geopolitického konfliktu na Blízkém východě. Tento konflikt již nyní vede k citelnému růstu cen energií a představuje klíčový faktor, který může v následujících měsících zásadně ovlivnit inflační dynamiku i ekonomický růst v Evropě.
Geopolitická situace komplikuje měnovou politiku Fedu
Fed na svém březnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3.50-3.75 %. Jedná se tak o druhé zasedání v řadě beze změny nastavení měnové politiky. Stejně jako v případě posledních zasedání nebylo hlasování jednotné, proti ponechání sazeb hlasoval 1 z 12 členů. Jednalo se již klasicky o Stephena Mirana, který zastával snížení o 25 bazických bodů. Fed dále představil aktualizovanou prognózu, která počítá s mírně rychlejším ekonomickým růstem i inflací, trh práce by se měl postupně stabilizovat.
Jak drobné digitální platby mění strukturu spotřeby
Digitální služby, aplikace a platformy dnes profitují z fenoménu, který mnozí spotřebitelé přehlížejí: drobné, pravidelné platby, tzv. mikrotransakce. Tyto platby mohou mít podobu předplatného streamovacích služeb, úložišť dat, aplikací pro produktivitu, herních předmětů, prémiových funkcí či virtuálních kreditů. Individuálně částka působí nevýznamně – často jen desítky korun měsíčně – ale kumulativně vytváří obrovský ekonomický tok.
