Čas konečně vytřídit ty konzervy z portfolia?
Podle nejnovějších průzkumů asociace AKAT se Češi začínají oprošťovat od strachu z investování. Začínají podstupovat riskantnější investice, a ne škatulkovat si penízky pod peřinky!
Podle nejnovějších průzkumů asociace AKAT se Češi začínají oprošťovat od strachu z investování. Začínají podstupovat riskantnější investice, a ne škatulkovat si penízky pod peřinky!
Akciové indexy, jako jsou S&P 500, MSCI World nebo DAX, hrají klíčovou roli v investičním světě. Poskytují investorům přehled o vývoji trhu a slouží jako benchmarky pro hodnocení výkonnosti akciových fondů a portfolií. Podívejme se tedy na jejich složení, charakteristiky či výkonnost, a ukažme praktické rady, jak do těchto indexů investovat prostřednictvím ETF nebo dalších nástrojů.
Pokud jde o americké akcie, řada investorů se v poslední době domnívá, že velké americké společnosti jsou až moc velké. Koncentrace indexu S&P 500 je nemalá a ne každému to vyhovuje. Politika „Amerika na prvním místě“ měla podle mnoha názorů svědčit naopak malým společnostem, jenže zatím to tak moc nevypadá. Navíc procento firem, jejichž hospodaření vykazuje ztrátu, je třeba v indexu Russell 2000 takřka rekordní. Malé ani velké společnosti tedy nemusí být tou správnou volbou. Kde hledat? Jsou středně velké společnosti pověstnou zlatou střední cestou?
V posledních letech se ceny potravin staly významným zdrojem nejistoty, což znepokojuje nejen spotřebitele, ale i tvůrce měnové politiky. Inflace, která už není pouze důsledkem poptávkových tlaků, se čím dál více projevuje i v důsledku strukturálních změn v globální ekonomice, jako jsou reshoring, deglobalizace či protekcionismus. Jak na tuto novou realitu reagují centrální banky a jaká rizika pro ekonomiku a investory tato situace přináší?
Roky 1998 až 2001 zanechaly na akciových trzích nesmazatelnou stopu. Nafoukla se takzvaná ".com" bublina, způsobená technologickými inovacemi, naivitou investorů, burzovními spekulacemi a agresivním marketingem IT firem. Po prudkém vzestupu ale přišla tvrdá korekce, z které si můžeme vzít ponaučení i dnes.
Obchodní války, silná prohlášení řady politiků, debata nad tím co udělají centrální banky. To jsou jen některé z věcí, které nedávají investorům v poslední době spát. A také značně zvedají nejistotu.
Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?
Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.
Tak jo... představte si investici, která kombinuje bezpečnost s předvídatelným výnosem a je podložena důvěryhodností státního aparátu. Státní dluhopisy nabízejí právě takovou příležitost. Pro konzervativní investory hledající stabilitu a pro ty, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio, představují zajímavou volbu s nízkým rizikem. O čem zde hovoříme? Státní dluhopisy! Ponořme se tedy do světa státních dluhopisů a objevme, jak mohou obohatit naši investiční strategii.
Těm z vás, kteří sledují ekonomické dění ve světě na denní bázi, určitě neunikly obavy mnoha médií o tom, kam že se to americká ekonomika zase řítí. Bude následovat kamikaze, nebo se dál vznášet v oblacích? Na to se podíváme v dnešním krátkém komentáři.