Nejdražší investiční chyba? Odkládat začátek investování

Základní scénář je, že hned po narození začnou rodiče dítěti investovat a pak si později dítě portfolio převezme a investuje si dál samo do stejné strategie. Tento scénář můžeme považovat za výchozí nastavení, se kterým srovnáme další varianty.

Investuje se částka 1000 Kč, která se pravidelně zvyšuje o inflaci (dle historických dat 3,9 % p.a.). Investiční horizont je do odchodu do důchodu v 65. roku života. Částka může být v našem uvažování klidně poloviční, pak budou i finální hodnoty v tabulce č.1 poloviční. Nebo naopak třeba desetinásobná a pak budou i finální hodnoty v tabulce desetinásobné.

V tabulce č. 1 jsou pak tři alternativní scénáře na stejných údajích, kdy se začne investovat ve 20, 30 a 40 letech. A v těchto alternativních scénářích se začíná samozřejmě od inflačně navýšené základní investice 1000 Kč. Pokud začneme investovat později, tak logicky bude při stejném očekávaném výnosu i nižší finální hodnota portfolia. Uvažujeme dlouhodobou průměrnou výnosnost akciových trhů na úrovni 10 % p.a.

V základním scénáři se pravidelně inflačně navyšovaná investice 1 000 Kč zhodnotí za 65 let na 170 milionů Kč, po inflačním očištění na současnou hodnotu by to bylo 14 mil. Kč. Pokud by se začala stejná inflačně očištěná částka investovat až ve 20. roku života a investiční horizont by byl 45 let, tak by finální nominální hodnota byla 43,5 mil. Kč, po inflačním očištění na současnou hodnotu by to bylo 3,6 mil. Kč. Při zahájení investice ve 40 letech by inflačně očištěná současná hodnota byla pouze 0,81 milionu Kč.

Pokud si portfolio začneme od nuly tvořit až ve 20 letech, tak pro dosažení základního plánu bude nutné vkládat 8  470 Kč (+inflace každý rok) oproti 2160 Kč v základním scénáři, což je o 292 % vyšší měsíční vklad. Brzký začátek investování výrazně snižuje objem peněz, které by si člověk měl odkládat stranou v pozdějším věku.

Příznivou zprávou je, že i nedávno představená reforma penzijní fondů v ČR pracuje s vyšší podporou mladých investorů. Dle návrhu by klienti do 29 let získali státní příspěvek 40 procent z vlastního vkladu. Starším klientům zůstane příspěvek v současné výši 20 procent z vlastního vkladu. U dětí by se státní příspěvek měl vyplácet už od měsíčního vkladu 100 korun, pro ostatní věkové skupiny zůstává spodní limit 500 korun. Klienti do 36 let zároveň získají jednorázovou možnost vybrat třetinu úspor bez konkrétního účelu, bez dodatečného zdanění a bez snížení státní podpory. Podmínkou je doba spoření nejméně deset let.

Než začneme investovat, nejdříve musíme ušetřit peníze

Investiční model vychází skvěle a na trhu je dostatek kvalitních investičních produktů. Realita rodinných financí je ale mnohem horší. Problém je v tom, že mnoho lidí si nedokáže ze svých příjmů ušetřit peníze. A to platí globálně. Pokud měsíčně nic neušetříme, tak logicky ani nic nemůžeme investovat. S úsporou peněz mají problém především nízkopříjmové domácnosti, kterým po zaplacení nákladů skutečně nezbude moc prostředků.

Až 38 % českých rodin a domácností nedokáže dle průzkumu PAQ Research měsíčně ušetřit vůbec nic, a téměř třetina populace nemá žádné finanční rezervy nebo nedosahují ani výše jejich jednoho měsíčního příjmu. U domácností pod hranicí chudoby 60 až 70 % měsíčně nezvládne vytvořit úspory. V západní Evropě a USA není situace o moc lepší. Ve Spojených státech až 57 % nízkopříjmových domácností odpovědělo, že neušetří nic a že žijí od výplaty do výplaty. U střední třídy takto odpovědělo 20 procent domácností.

Jak začít investovat?

Ještě dříve než investoři začnou vybírat jednotlivé finanční instrumenty, tak je důležité vůbec stanovit plán pravidelného odkládání peněz. V rodinném rozpočtu musí domácnosti najít prostor pro úsporu. Když mají investoři tento plán stanovený, tak následně se vybírají investiční produkty, které nejlépe odpovídají budoucím cílům. Většinou si investoři odkládají peníze na důchod, ale jsou i jiné cíle. Kupříkladu úspory na nákup bytu.

Nabídka produktů je široká, podílové fondy, penzijní plány, ETF, vklady v bankách a další nástroje. Dynamické produkty jsou vhodné pro dlouhodobý investiční horizont 10 a více let. Konzervativní produkty jsou vhodné pro krátkodobý investiční horizont několik let.

Na horizontu jednoho roku se dle historie od roku 1970 mohou reálné (o inflaci očištěné) výnosy amerických akcií pohybovat v rozmezí -37,2 % až +34,8 %. Medián byl 12,5 %. Na horizontu 15 let pak výnosy byly v rozmezí -0,7 % až +15,6 % p.a. Při investici do akcií na minimálně 10 let se i v nejhorších případech dá s vysokou mírou pravděpodobnosti (85 % případů) počítat s nenulovým ročním zhodnocením.

Nejsilnější signál na burze? Když insider riskuje vlastní peníze

Investiční produkty

26.06.2026

7 minut

Jak to bylo u konzervativních pokladničních poukázek? V prvním roce bylo rozpětí kvůli inflaci -6,4 % až +8,1 %. Ale na investičním horizont 15 letech bylo rozpětí výnosů od -1,5 % do +3,7 % p.a, medián byl 1,7 % p.a..

Akcie jsou krátkodobě volatilnější, ale s vyšším dlouhodobým výnosem. Konzervativní produkty mají krátkodobě nízkou volatilitu, ale dlouhodobé výnosy jsou daleko nižší.

S délkou investičního horizontu roste riziko změn investičního plánu. Při výrazném růstu cen aktiv mohou investoři získat nadměrnou sebedůvěru a začít umísťovat peníze do velmi riskantních produktů. Naopak při poklesech trhů propadají investoři pesimistické náladě a svůj plán naruší nadměrným zkonzervativněním portfolia. Na tyto potenciální psychologické tlaky je dobré myslet už v počátcích při stanovování strategie investování.