Na východ a na jih! Turci ochutnali Ponziho, jihoamerické burzy se hřejí v zájmu Evropy

Asie: Turecké fondy doplatily na koncentrované sázky na zpřátelené akcie, Istanbul pod tlakem

Vlastní variantu dopadů rozbitého Ponzi schématu v posledních dnech řeší istanbulská burza. Ukázalo se totiž, že některé turecké investiční fondy měly svůj obchodní model postavený na nákupech akcií firem propojených s jejich správci. Na burze se přitom obchodovala jen malá část těchto akcií, takže soustředěné nákupy fondů mohly samy o sobě výrazně zvednout jejich cenu. 

Vyšší kurz pak zvyšoval vykazovanou hodnotu fondů a jejich takto získané mimořádné výnosy následně lákaly nové investory. Jejich peníze pak fondy použily k opětovnému nákupu stejných či příbuzných akcií. Schéma fungovalo, dokud přitékaly nové vklady. Nedávno zavedené zpřísnění pravidel pro koncentrované pozice a následné žádosti o výběr peněz pak celý proces obrátily: fondy nuceně prodávají, hodnota jejich aktiv v důsledku toho klesá a investoři se k nim otáčejí zády, respektive chtějí odejít. Před několika dny už první správce, Pusula Portföy, oznámil, že některé jeho fondy nedokážou žádostem o výběr vyhovět. Turecký index BIST 100 v reakci odepsal přes pět procent a podle analytiků se problém může šířit.

Austrálie/Oceánie: Investoři do bydlení se bojí prasknutí bubliny

Australský trh s bydlením čelí specifické situaci, kdy na jedné straně stojí vysoké ceny nemovitostí a zdražující hypotéky, zatímco na druhé straně s těmito nedrží tempo nájmy. Průměrná australská nemovitost stojí v tuto chvíli dle statistik více než desetinásobek průměrného příjmu v zemi, zatímco výnosy z pronájmů se vzhledem k cenám nemovitostí dostaly pod hranici tří procent. 

Australská centrální banka navíc v posledních měsících třikrát zvýšila sazby a při orientaci australských investorů na hypotéky s pohyblivým úrokem se tento rychle propisuje do výše splátek. Podle posledních dostupných dat zveřejněných bankou ANZ splácení úvěru v průměru ukrajuje už více než polovinu mediánového rodinného příjmu. A australský finanční sektor se tak začíná obávat možného významnějšího propadu na trhu nemovitostí. 

Rozhodujícím faktorem má být podle analytiků nezaměstnanost: pokud by tato totiž výrazně vzrostla, část zadlužených vlastníků by mohla být nucena prodávat a propad cen by mohl akcelerovat. Ceny nemovitostí v hlavních metropolích už klesly o sedm procent, negativní scénář ANZ předpokládá, že v Sydney by mohly do konce příštího roku klesnout až o patnáct procentních bodů.

Asie: Investoři se vracejí do Indonésie, o důvěře rozhodnou reformy

Zahraniční kapitál se po červnovém výprodeji postupně vrací do Indonésie, která čelí obavám z hospodářské politiky prezidenta Prabowa Subianta. 

MSCI na začátku léta varovala před možným přeřazením tamních akcií mezi méně dostupné trhy, což vyvolalo úprk především zahraničních investorů z burzy v Jakartě. Následná reakce centrální banky v podobě mimořádného zvýšení sazeb a slibu vyšší transparentnosti doplněného o prezidentský závazek ohledně omezení rozpočtového schodku částečně zafungovala. Podle insiderů je nicméně další oživení do značné míry vázáno na pokračování reforem ze strany vlády a čeká se na listopadové hodnocení ze strany MSCI. Zahraniční investoři táhnou pozitivní saldo nákupu indonéských státních dluhopisů už čtvrtý měsíc v řadě a zároveň ve třetím čtvrtletí roku zatím do indonéského akciového trhu přiteklo ze zahraničí necelých 300 milionů dolarů. Jakartský index od červnového minima vzrostl o čtvrtinu, za letošní rok však stále vykazuje třiadvacet procent ztrátu.

Afrika: Subsaharský fintech míří do Londýna, Airtel Money chce zopakovat úspěch své matky

Jedna z největších finančních společností subsaharské Afriky s 53 miliony zákazníků v zemích jako Nigérie, Keňa, DRC nebo Tanzánie, se chystá na burzu. Panafrický Airtel Money, který nabízí zákazníkům možnost ukládat a vybírat hotovost přes síť poboček, kiosků a zprostředkovatelů propojených s mobilními účty, hodlá při vstupu na burzu získat nejméně 800 milionů dolarů. Podle lidí obeznámených s plánem usiluje o ocenění osm až devět miliard dolarů. Londýn společnost zvolila mimo jiné proto, že tamní investoři znají její mateřskou společnost Airtel Africa, jejíž akcie od uvedení na burzu v roce 2019 téměř zčtyřnásobily svou hodnotu. Airtel Africa dnes vlastní asi 78 procent Airtel Money a po nabídce má zůstat dlouhodobým strategickým akcionářem. Službu měsíčně aktivně využívá přes 53 milionů lidí a za poslední celý finanční rok utržila 1,36 miliardy dolarů.

LatAm: Ropa a měď lákají Evropany zpět do Jižní Ameriky, akciové investice jsou nejvyšší od roku 2010

Evropští investoři letos vložili do fondů zaměřených na latinskoamerické akcie čistých 3,6 miliardy dolarů. Už nyní tak jde o větší příliv než za kterýkoli celý kalendářní rok od roku 2010, přičemž obrat je výrazný. 

Během posledních patnácti let totiž z těchto fondů naopak odteklo 15,1 miliardy dolarů. Evropské investory nově láká zejména surovinové zaměření regionu, a to v situaci, kdy konflikt na Blízkém východě zvýšil ceny ropy, zatímco rozvoj infrastruktury pro umělou inteligenci podporuje poptávku po mědi. 

Burza Latinské Ameriky jim zároveň umožňuje omezit závislost na technologických firmách, které dominují západním akciovým trhům. Díky přílivu peněz a růstu akcií stoupla podle Financial Times hodnota evropských fondů zaměřených na region na 21,6 miliardy dolarů z 8,8 miliardy na začátku roku 2025. Index latinskoamerických rozvíjejících se trhů MSCI pak za posledních dvanáct měsíců přidal třetinu hodnoty.