Kontroverze roku 2025: jak jsou propojené a proč byste měli být ve střehu!

1. Klimatické závazky: reset ambicí a důsledky pro investory

Rok 2025 je pro mnoho firem „polovinou cesty“ k dosažení klimatických cílů, které si stanovily do roku 2030. Ukazuje se však, že řada těchto cílů byla příliš ambiciózní a firmy je nyní potichu přehodnocují. Tento „reset“ klimatických ambicí může vést k poklesu důvěry investorů, zvýšenému tlaku na vedení firem a v krajním případě i k soudním sporům kvůli zavádějícím tvrzením o udržitelnosti.

To má přímý dopad na investiční strategie:

• Fondy zaměřené na udržitelnost mohou být nuceny přehodnotit svá portfolia a omezit expozici vůči firmám, které své „zelené“ sliby nesplní.
• Sektory jako technologie (zejména energeticky náročné AI firmy) budou pod drobnohledem, zatímco společnosti z oblasti elektrifikace (např. ABB, Schneider Electric) mohou naopak těžit z pokračující transformace.
• Rozdílné regulační prostředí mezi USA a Evropou zvyšuje nejistotu a volatilitu akcií, což je pro investory další rizikový faktor

2. Trumpovy tarify: obchodní válka podkopává klimatickou transformaci a zvyšuje volatilitu

Nové americké tarify na čisté technologie (elektromobily, solární panely, baterie) přímo narušují globální přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Výsledkem je zdražení zelených technologií, zpoždění projektů a oslabení mezinárodní spolupráce v oblasti klimatu.

Dopady pro investory jsou zásadní:

• Zvýšené náklady a zpomalení růstu v sektorech obnovitelných zdrojů a elektromobility znamenají nižší ziskovost a vyšší rizikovost investic.
• Přesun výroby do zemí s vyšší uhlíkovou stopou (např. Indie, Vietnam) zvyšuje globální emise a komplikuje ESG compliance, což může vést ke snížení atraktivity těchto firem pro udržitelné fondy.
• Odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů a měnová volatilita zvyšují náklady na financování projektů a zhoršují návratnost investic, zejména v infrastruktuře a energetice.

Tarifní válka tak nejen podkopává klimatické cíle, ale zároveň zvyšuje makroekonomickou nejistotu a může mít dlouhodobé negativní dopady na globální růst i dluhovou udržitelnost států.

3. Americká domácí zadluženost: skrytá hrozba pro trhy i klimatické finance

Rekordní zadluženost amerických domácností zvyšuje zranitelnost ekonomiky vůči šokům, jako jsou vyšší úrokové sazby nebo růst nezaměstnanosti. Pokud by došlo k masivnějšímu nesplácení úvěrů, mohlo by to spustit vlnu bankrotů, která by zasáhla nejen finanční sektor, ale i poptávku po zboží a službách dlouhodobé spotřeby.

Pro investory to znamená:

• Vyšší rizikovost amerických spotřebitelských a finančních akcií, zejména těch, které jsou citlivé na domácí poptávku.
• Možné (další) zhoršení ratingu USA v případě, že by dluhová spirála přerostla do fiskální krize, což by zvýšilo náklady na obsluhu státního dluhu a ovlivnilo globální trhy.
• Klimatické finance jsou ohroženy – pokud vláda bude nucena řešit akutní dluhovou krizi, může omezit investice do klimatických opatření, což dále zpomalí přechod na udržitelnou ekonomiku

Investiční doporučení: Na co si dát pozor v roce 2025

• Pečlivě sledovat ESG strategie firem a jejich schopnost plnit klimatické závazky – zejména v technologickém a energetickém sektoru.
• Diverzifikovat portfolia mimo sektory nejvíce zasažené tarify a měnovou volatilitou, zejména v oblasti čistých technologií a rozvíjejících se trhů.
• Zohlednit fiskální a dluhová rizika v makroekonomickém výhledu – státní dluh a zadluženost domácností mohou ovlivnit i vývoj úrokových sazeb a hodnotu měn.