Kapitál neřeší ideologii. Řeší pravidla.

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Investoři si mohou dovolit přehlížet politickou rétoriku, ale nikoli kvalitu institucí, stabilitu pravidel a předvídatelnost výkonu moci. Podívejme se na investiční prostředí prizmatem otevřených a tradičních společenských modelů. Proč o dlouhodobých výnosech nerozhoduje ideologie, ale to, jak systém zachází s kapitálem, rizikem a změnou?

John Maynard Keynes řekl: „Trhy mohou zůstat iracionální déle, než vy dokážete zůstat solventní.

Debata o investičních prostředích často rozlišuje mezi „otevřenou společností“ a „tradičním řádem“. Tyto pojmy však nejsou jednoznačné. Podíváme se na ně ze dvou úhlů relevantních pro investory. V prvním pohledu budeme otevřenou společnost chápat jako open societies – liberální demokracie, zatímco tradiční řád bude představovat autokratické a státem řízené režimy, kde ekonomika funguje v úzké vazbě na politickou moc.

Ve druhém pohledu zůstaneme v rámci demokratického systému a budeme tyto pojmy používat jinak: otevřená společnost jako liberální, progresivní model a tradiční řád jako konzervativní, na pořádek orientovaný model – ilustrovaný současným politickým dělením v USA mezi demokraty a republikány. Cílem tohoto článku není hodnotit, který model je správný, ale pochopit, jak každý z nich ovlivňuje investiční prostředí, riziko, inovace a dlouhodobý růst.

Hodnoty jako ekonomický faktor

Investiční rozhodnutí dnes už nezávisí jen na úrokových sazbách či fiskální disciplíně. Stejně důležité je hodnotové směřování společnosti a předvídatelnost prostředí. Otázka už nezní pouze, kde je kapitál levnější, ale také kde vznikají inovace, kam směřuje talent a které prostředí je z dlouhodobého hlediska předvídatelné a stabilní.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 86 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?