K nákladům investování (nejen) v DIP

Foto: Shutterstock.com

S úspěšným rozběhem dlouhodobého investičního produktu (DIP) se nám, slovy klasika, rozmohl takový nešvar. A tím je přílišné zaměření jen na jednu stránku nabízených investičních produktů, a sice jejich poplatky. To vede občas ke zcela deformovaným úvahám o tom, jak kvalitní je to které řešení a co je v investování, potažmo ve finančním poradenství vlastně důležité.

Aby bylo jasno, poplatková struktura je jedním z důležitých rysů každého investičního produktu. A je jedině žádoucí, že ostrá konkurence na kapitálovém trhu, ať už podílových fondů nebo nízkonákladových ETF, tlačí její úroveň dolů. Bohužel je to ale také nejsnadněji pochopitelný parametr, kterému každý „rozumí“ a který snadno prodává – anebo generuje kliky a lajky. Což vede k tomu, že se na něho jak klienti, tak profíci občas přehnaně soustředí. A pro pomyslné stromy nevidí les.

Začněme u průběžných poplatků, či chcete-li management fees. Respektive průběžnými náklady, které zosobňuje známý ukazatel TER (Total Expense Ratio) a jeho variace. Asi každý bude souhlasit, že i když by volil mezi fondy s vyšším a nižším TERkem, dává smysl zvolit ten dražší, pokud přinese vyšší čistý výnos. Samozřejmě při zohlednění míry rizika a podobně. 

Jistě, u investování se budoucí výkonnost odhaduje těžko. A čistý výnos je mj. ovlivněn také výší TER. Ale i tak se dá několika jednoduchými argumenty docela pregnantně ukázat, proč je vyhlašování „nejlepších DIPů“ jen na základě nákladů hodně pokulhávající disciplína. Stejně jako nereprezentativní výběr nástrojů s nízkým počátečním objemem majetku pod správou, krátkým horizontem… pokud tedy není cílem opravdu jen generování kliků a mediálního ohlasu.

Samostatnou kategorii pak představují vstupní poplatky. O čistě finanční výhodnosti těch předplacených versus průběžných u pravidelných investic toho bylo napsáno mnoho. Můžeme samozřejmě propočítávat různé scénáře, výše slev, modelová zhodnocení a tím docházet k různým výsledkům. Problém této úvahy ale spočívá v tom, že kulhá ne na jednu, ale na obě nohy. Skutečným sparring partnerem pro investiční program s předplaceným poplatkem totiž není u značné části klientů investice s průběžným „vstupákem“, ale běžný účet. Případně prázdná peněženka.

Jak je to možné? Inu, jednoduše. Většina drobných investorů by totiž bez spolupráce s investičním poradcem, pro nějž je vstupní poplatek klíčovou částí odměny za jeho práci, nikdy sama neinvestovala. Pro tento výrok máme ostatně k dispozici krásnou paralelu. 

V rámci důchodové reformy Nečasovy vlády v roce 2012 byl spuštěn druhý pilíř, důchodové spoření, se silně regulovaným systémem provizí. Pamětníci vzpomenou, že tehdejší úvaha byla taková, že vstup do druhého pilíře „prodá“ sama vláda komunikační kampaní, v kombinaci s individuální odpovědností lidí za své finanční zajištění. 

Výsledek byl tristní: za necelé dva a půl roku fungování důchodového spoření dosáhl druhý pilíř na necelých 85 tisíc účastníků, zatímco investiční poradci sjednali za stejnou dobu (dle dat tehdejších asociací) přes 440 tisíc standardních investičních produktů. Lidé hlasovali nohama a dali celkem jasně najevo, že řešit zajištění na stáří s investičním profesionálem, byť za cenu vstupního poplatku (už tehdy platila povinnost poplatkové transparentnosti), je pro velkou část z nich o mnoho přijatelnější, než varianta „udělej si sám“.

Dnes jako bychom na tuto zkušenost občas zapomínali a hráli si na to, že běžný nepoučený spotřebitel se o svoje finanční záležitosti obezřetně a s nadšením postará po vlastní ose. Opak je ale stále pravdou. Pro to ostatně svědčí i zkušenost z mnohem rozvinutějšího trhu Velké Británie, kde v roce 2012 přistoupili k úplnému zákazu provizního odměňování. Následovala ztráta přístupu k poradenství, tzv. „advice gap“, a snížení participace lidí na systémech dlouhodobého investování. Což je v zemi s kapitálovým důchodovým systémem poukázka na průšvih. 

Věci došly tak daleko, že vláda začala přemýšlet o „řešení“ formou zřízení veřejnoprávní poradenské instituce (!!!). Nepřipomíná vám to něco? A mimochodem, ty poradenské firmy, které na trhu zůstaly, samozřejmě zhusta účtují klientům poplatek za počáteční poradenství. Tučnou hodinovou sazbou, účtovanou skrze investiční společnost. Kde je pak ta klientská nirvána, která má bez těch zlých vstupních poplatků nastat?

Je samozřejmě v pořádku a naprosto legitimní, pokud klient nechce využít poradenství profíka a nastavit si portfolio sám, aby si zvolil variantu investování bez vstupního poplatku. Takových je na trhu nepřeberné množství a klienty denně bombardují masivními reklamními kampaněmi. 

Přesto se, při vší úctě k nim, nezdá, že by masy lidí opouštěly poradenský segment a přesouvali se k B2C investičním appkám a podobně. Ale jak jsem zmínil výše, pokud někdo hledá nejlevnější řešení bez přidané hodnoty poradenství, možnosti tu jsou a může se touto cestou směle vydat. Nicméně neberme těm ne tak poučeným, nejzranitelnějším klientům možnost využít profesionální, vysoce regulované investiční poradenství. Pokud tedy z DIPu nechceme udělat další „druhý pilíř“, případně si prožít britský scénář.


FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

ETF

Související články

ETF lámou rekordy i v roce 2024, zájem o ty aktivně řízené roste

4 minuty

Rok 2024 se zatím ukazuje jako mimořádně úspěšný pro svět burzovně obchodovaných fondů (ETF). Investoři po celém světě pokračují v přesunu kapitálu do těchto nástrojů, což odráží neutuchající popularitu indexového investování, i když roste zájem i o aktivně řízená ETF nebo třeba exotiku, jako jsou bitcoinová ETF. Čistý přítok majetku do ETF v tomto roce překonal očekávání analytiků a trhá další rekordy.

Stárnoucí populace – demografický problém, ale CA$Hcow pro investory?

10 minut

Demografické změny, zejména stárnutí populace, představují pro mnohé vlády výzvu spojenou s rostoucími náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Zatímco ekonomicky neaktivní obyvatelstvo roste, mnozí investoři mohou tuto situaci vnímat jako cennou příležitost. V článku se podíváme na to, jak mohou demografické trendy ovlivnit investiční strategie a jaké sektory mohou těžit z měnícího se postavení starších lidí ve společnosti.

Investice do ETF jsou rekordně vysoké

6 minut

ETF se za posledních několik let staly naprosto neodmyslitelnou součástí portfolií řady investorů. A zájem o ně v žádném případně neutichá. S růstem obliby se ale na poli ETF objevují i trendy, které by v době vzniku tohoto produktu čekal asi málokdo.

Konvertibilní dluhopisy: kompromisní řešení pro věčně nerozhodné investory

11 minut

Konvertibilní dluhopisy lze charakterizovat jako korporátní dluhopisy směnitelné za určitých podmínek za akcie. Proto se jim někdy říká „hybridy“. V uplynulých 5 letech vydělaly v globálním měřítku méně než akcie, ale více než korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Nyní prospívá konvertibilním dluhopisům vyrovnaná atraktivnost výkonných, ale často již draze oceněných akcií a bonitních dluhopisů, které poskytují omezenou šanci na dlouhodobé reálné zhodnocení.

Vzestup tzv. "Chytrých měst". Chytrá investice, nebo investiční past?

11 minut

Městská populace neustále roste a města čelí čím dál větším výzvám v oblasti správy zdrojů, infrastruktury a udržitelnosti. Co by mohlo být řešením? Například implementace tzv. „Smart Cities“ – neboli chytrých měst. O co že se jedná? Jsou to městská prostředí, která využívají pokročilé technologie, datové analýzy a internet věcí (IoT) k vytvoření efektivnějších, obyvatelnějších a ekologičtějších prostor. V chytrých městech je vše, co si můžete přát – od efektivního řízení dopravy, (takže můžete říct „Sbohem, zasekaná Praho!“ a konečně se jednou dostat do práce včas) až po spotřebu energie, která je optimalizována prostřednictvím propojených systémů poskytujících přehledy v reálném čase. To vše pomáhá chytrým městům fungovat efektivněji. Využitím technologie ke zlepšení veřejných služeb, snížení odpadu a zlepšení kvality života obyvatel nejsou chytrá města jen futuristickou vizí – rychle se stávají realitou a nabízí vzrušující investiční příležitosti pro ty, kteří chtějí být součástí městské transformace.