Finfluenceři a TikTok trading: Když investice přestává být seriózní

Sociální sítě, zejména TikTok a Instagram, zplodily novou kategorii: takzvané finfluencery – tedy jednotlivce bez formální kvalifikace, kteří poskytují (ne)závazné investiční rady široké veřejnosti. Pro část investorů jde o první kontakt s investičním světem. Pro jiné se z těchto rad stává past s reálnými finančními dopady.

1. Riziko povrchnosti: Když se z investic stane hra

Krátké formáty TikToku nejsou uzpůsobeny pro hlubší analýzu. Není zde čas ani prostor na fundamentální rozbor, srovnání rizik či investiční horizont. Místo toho sledujeme, jak mladý influencer „zbohatl“ na nákupu akcií neznámé technologické firmy, kterou „objevil náhodou při scrollování“. Důraz se přesouvá z diverzifikace portfolia a dlouhodobého růstu na rychlý zisk, adrenalin a FOMO (Fear of Missing Out, strach, že něco zmeškám). To může být toxické zejména pro mladé retailové investory, kteří často investují bez strategie a zcela bez pochopení rizik.

Příklad: V USA probíhal takzvaný „$100 to $1,000 trading challenge“, kde tvůrci slibovali rychlé zhodnocení portfolia pomocí denního obchodování s kryptoměnami. Sledující přitom často netušili, že tvůrce má příjmy hlavně z reklamy a provizí – ne z vlastního obchodování.

2. Konflikt zájmů: Když „rada“ vydělává radícímu

Mnoho tvůrců obsahu není motivováno investiční návratností, ale sledovaností a spoluprácemi. Zatímco důvěřivý sledující považuje příspěvek za osobní doporučení, influencer často propaguje produkt či platformu, ze které má provizi. V Česku i v zahraničí se objevily případy propagace nelicencovaných brokerů, pump-and-dump schémat nebo „tajných tipů“ na takzvané penny stocks, které influencer sám předem nakoupil.

Šílený případ: Australská TikTokerka s přezdívkou „@millymarkets“ prodávala „prémiové tipy“ za 49 dolarů měsíčně, přičemž většina jejích doporučení končila propadem. Následně se ukázalo, že její tipy vycházely z anonymních diskusí na Redditu.

3. Právní vakuum a potřeba regulace

V Česku zatím neexistuje jasná regulace, která by omezovala šíření investičních rad na sociálních sítích. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.) sice řeší investiční poradenství, ale vztahuje se primárně na subjekty s licencí od České národní banky. Pokud však influencer nedává explicitní „doporučení“, ale pouze sdílí „svůj názor“, může se pohybovat na hraně zákona.

Otázka zní: 

Neměla by se každá veřejná rada, která může vést k investičnímu rozhodnutí, řídit stejnými pravidly jako profesionální poradenství? Kde končí inspirace a začíná manipulace?

Takže…