Japonská jízda
Japonské akcie na historickém maximu: Nikkei 225 poprvé překonal 50 000 bodů. Japonský akciový trh má oproti americkému i evropskému svá specifika, spojená s vývojem domácí ekonomiky.
Japonské akcie na historickém maximu: Nikkei 225 poprvé překonal 50 000 bodů. Japonský akciový trh má oproti americkému i evropskému svá specifika, spojená s vývojem domácí ekonomiky.
Evropský obranný sektor prochází krátkodobou korekcí – investoři zohledňují možnost brzkého ukončení války na Ukrajině i rostoucí tlak na snižování rozpočtů. I přes říjnový pokles zůstává fundamentální poptávka po modernizaci armád silná a dlouhodobý růst podporuje plán NATO navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035.
Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?
Zatímco pozornost finančního světa poutají bankovní giganti, menší regionální americké banky čelí problémům. Kvůli vysoké expozici vůči komerčním nemovitostem a skandálům s úvěry (včetně podvodů) zažily akcie těchto bank prudký pokles. Ztráty spojené s nedávnými bankroty firem First Brands a Tricolor naznačují širší problémy s úvěrovými procesy.
9. října 2025 Peking rozšířil exportní kontroly na vzácné zeminy a některé kritické minerály. Tato opatření mají platit částečně už od 1. prosince — a okamžitě spustila řetězec diplomatických ostrých slov, rychlý růst akcií „západních“ dodavatelů materiálů v kontrastu s poklesem širokého akciového trhu a hrozbu amerických protiopatření.
„Data jsou nová ropa“ — to už dnes není jen technický pojem. Ve světě, kde umělá inteligence (AI) spotřebovává obrovské množství dat, firmy, které data těží — ne jen sbírají — získávají nejen konkurenční výhodu, ale potenciálně monopolní moc. Jak to funguje? Proč je to investičně zásadní? A kde může hrozit pád?
Zlato už není jediným drahým kovem v rekordním růstu. Stříbro raketově překročilo hranici 51 dolarů za unci díky kombinaci investičního sentimentu a kritické poptávky z moderního průmyslu. Zdá se, že na tento trend nyní reagují i platina a palladium, které v geopoliticky nejisté době otevírají investorům nové možnosti.
Cena zlata píše historii – minulý týden poprvé překročila hranici 4 000 dolarů za trojskou unci, s ročním ziskem přesahujícím 50 %. Hnacími motory jsou zejména geopolitická nestabilita, výroky Donalda Trumpa oslabující dolar a očekávané další snižování úrokových sazeb Fedem.
Trhy lámou rekordy a optimismus investorů je na historických maximech. Akcie, zlato i bitcoin rostou ruku v ruce a zdá se, že nic nemůže růst zastavit. Právě v takových chvílích je ale nejdůležitější zachovat pokoru a rozvahu. Býčí trhy totiž často končí ve chvíli, kdy se všichni cítí neporazitelní.
Americký index S&P 500 bývá symbolem stability a dlouhodobého růstu. Jenže pod povrchem se skrývá struktura, která začíná nápadně připomínat dobu těsně před prasknutím internetové bubliny. Vysoké ocenění, rekordní koncentrace a dominance několika technologických gigantů, to vše vytváří prostředí, které je sice pro investory na první pohled lákavé, ale zároveň čím dál zranitelnější.