Kdo kope, ten vydělává: Investice do „lopat“ umělé inteligence

Foto: Shutterstock.com

Čtenář si možná řekne: „O jakých lopatách to zase mluvíte?“ Skvělá otázka. „Lopaty“ v kontextu umělé inteligence je to metafora převzatá ze zlaté horečky 19. století. Tehdy nevydělali nejvíc ti, kdo zlato hledali, ale ti, kdo jim prodávali lopaty, síta a jiná nářadí.
Ve světě AI to funguje stejně: největší a dlouhodobě stabilní zisky často generují firmy, které dodávají infrastrukturu, technologie a služby, bez nichž by umělá inteligence vůbec nemohla fungovat – ačkoliv samy žádné AI modely nevyvíjejí.

Boom skončil. Realita zůstala. V letech 2023 a 2024 svět zasáhla AI euforie – investoři pumpovali miliardy do všeho, co mělo ve jméně „umělá inteligence“. Valuace technologických gigantů explodovaly a akcie firem jako Nvidia, Microsoft nebo Alphabet lámaly rekordy.

Ale stejně jako po každé horečce přišlo vystřízlivění. Dnes už nestačí být u toho – trh chce výsledky, efektivitu a návratnost. A právě teď, v roce 2025, se začíná ukazovat, kdo na AI skutečně vydělává – a kdo jen prodával sliby.

Rekapitulace první vlny: Na zlatě zbohatli prodejci krumpáčů

První vlna byla jasná. Všichni chtěli stavět obrovské AI modely, a proto potřebovali výkonný hardware. Vítězové byli na první pohled zřejmí:

  • Výrobci čipů: Dominantní postavení si upevnila především Nvidia, jejíž čipy H100 a novější B200 se staly základním kamenem AI infrastruktury. Společně s ní prosperovali i další hráči, jako jsou AMD nebo Broadcom. Jejich valuace jsou však nyní astronomické a prostor pro další růst je omezený. Mnozí investoři se proto ptají, zda je ještě realistické očekávat podobné zhodnocení, jako tomu bylo v uplynulých dvou letech.
  • Velcí poskytovatelé cloudu: Microsoft (Azure), Google (GCP) a Amazon (AWS) poskytovali platformu, na které se mohly AI modely vyvíjet a trénovat. Bez jejich obrovských výpočetních kapacit by tak rychlý vývoj nebyl možný.

Tito giganti již ale nejsou skrytými poklady. Jsou to zavedené velmoci, jejichž růst je do značné míry započítán v ceně akcií. Skutečně zajímavé příležitosti se nyní skrývají jinde – v segmentu, který bychom mohli s nadsázkou nazvat „dodavatelé lopat a krumpáčů pro těžaře“.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 63 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

OpenAI může na burzu: Musk Altmana u soudu nezastavil

7 minut

Přišel jsi pozdě! S tímto vzkazem odmítl soud v americkém Oaklandu snahu Elona Muska zastavit proměnu kdysi neziskové OpenAI v jeden z potenciálně nejhodnotnějších startupů dějin. A firma Sama Altmana tak může pokračovat na cestě k IPO, jež by se podle dosavadních informací mohlo odehrát nejspíš do konce letošního roku a nacenit tvůrce populárního ChatGPT možná i na bilion dolarů.

Datová centra ve vesmíru. Další AI revoluce, nebo nejdražší technologická sázka dekády?

13 minut

AI dnes naráží na nový problém. Už nejde jen o nedostatek čipů od NVIDIA, ale stále více také o elektřinu, chlazení a limity pozemské infrastruktury. Právě proto začínají firmy, kosmické agentury i Evropská unie zkoumat myšlenku datacenter přímo na orbitě. Je to jen další technologická horečka, vyložený nesmysl, nebo může kolem „space compute“ vzniknout úplně nový infrastrukturní byznys podobný dnešnímu cloudu?

Když čipy nestačí: Druhá fáze AI revoluce patří transformátorům, mědi a jaderné energii

6 minut

Zatímco v první vlně rozvoje generativní umělé inteligence (2023 až 2024) měli hlavní slovo výrobci čipů a vývojáři softwaru, v letech 2025 a 2026 se těžiště investičního zájmu přesunulo k datovým centrům, energetické síti a potřebným surovinám, jako je měď. V současné druhé fázi již tolik nejde o vývoj algoritmů, ale stále častěji o budování nezbytné infrastruktury, která je bude napájet. Podívejme se na největší příležitosti a rizika tohoto přechodu.