Fakta a rady

Sekvenční riziko – nejpodceňovanější hrozba dlouhodobých investorů

4 minuty

Sekvenční riziko patří mezi nejzrádnější hrozby, které mohou investora potkat v okamžiku odchodu do důchodu. Nejde totiž o průměrný výnos, ale o pořadí, v jakém přicházejí dobré a špatné roky. Stejné portfolio může při různém načasování skončit s rozdílem v řádu milionů eur, a právě proto je klíčové mít dobře nastavenou diverzifikaci, pravidelné rebalancování a jasný finanční plán.

Může být váš domov ochranou před inflací?

3 minuty

Nemovitosti nejsou jen místem k životu, ale také jedním z nejúčinnějších způsobů, jak chránit své peníze před inflací. Zatímco hodnota dluhů se časem snižuje, ceny domů i příjmy obvykle rostou, a to z vlastního bydlení dělá nejen psychologickou jistotu, ale i dlouhodobou finanční výhodu.

Zachovat klid, nebo raději “něco” prodat?

3 minuty

Globální akciové trhy, a zejména americké technologické indexy, v posledních týdnech opět přepisují historické tabulky. V titulcích se hovoří o „rekordních maximech“ a „nezastavitelné rally“, ale zároveň se stále častěji objevuje to znepokojující slovo: „drahé“. Někteří analytici dokonce mluví o bublině.

Permanentní portfolio aneb recept Harryho Brownea na klidný spánek

9 minut

Permanentní portfolio Harryho Brownea je jednou z nejjednodušších, ale zároveň nejodolnějších investičních strategií. Kombinuje akcie, dlouhodobé státní dluhopisy, hotovost a zlato v rovnoměrném poměru tak, aby obstálo v jakémkoli ekonomickém cyklu. Od prosperity přes inflaci až po recesi. Výsledkem je stabilní výkon, nízká volatilita a klidný spánek i v dobách tržních bouří.

Kontroverze za Nobelovkou

4 minuty

Od Friedmana po Bernankeho – pět Nobelovek za ekonomii vyvolalo bouři kontroverzí, rozdělovalo odbornou i politickou komunitu a změnilo způsob, jak investoři přemýšlejí o penězích, trzích a riziku. V článku odhalíme, které ceny rozdělily svět ekonomie, proč to vyvolalo debaty a jak ovlivnily investiční rozhodování, dnes i pro českého investora.

A Nobelovu cenu za ekonomii získává…

4 minuty

Letos oceněná trojice ekonomů přinesla světu více než jen pouhé teorie. Ukázali, že růst není samozřejmost – a že bez odvahy inovovat se ekonomiky i firmy odsuzují k pomalému zániku. Když Alfred Nobel roku 1895 zakládal svou slavnou cenu, ekonomii mezi oceněnými obory nezahrnul. Důvod byl prostý – tehdejší ekonomie nebyla považována za exaktní vědu. Až v roce 1968 se švédská centrální banka Sveriges Riksbank rozhodla financovat „Pamětní Nobelovu cenu za ekonomické vědy“. Od té doby se ekonomie z akademické disciplíny proměnila ve společenský seismograf: ukazuje, jak se mění naše chápání růstu, nerovnosti i rizika.