FOND SHOP

Co čekat od ECB a Fedu?

Jiří Mikeš
Foto: Shutterstock.com

Ještě nedávno se zdálo jasné, že americký Fed letos několikrát sníží sazby, ovšem nálada investorů se v tomto ohledu pozvolna mění. Naopak u ECB se zdá, že snižování je stále jasně v plánu. A lepší se i odhady výsledků hospodaření evropských firem. Že by se konečně blížil tolik let debatovaný nástup evropských akcií?

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 100 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Evropa Grafy Komodity

Související

Premium

Dominance USA i nástup Evropy?

Grafy týdne
2 minuty

Americké akciové trhy již nějakou tu dobu tvoří z pohledu tržní kapitalizace jasně největší část. Ale nebylo tomu tak vždy. Váha Evropy je oproti USA malá, leč v poslední době se zdá, že zájem investorů o tento region roste.

Premium

ETF a fondy na eurový peněžní trh mají přes konzervativní povahu slušné výsledky

Fokus
6 minut

Vysoce konzervativní ETF a podílové fondy orientované na eurový peněžní trh lze charakterizovat tím, že jejich výnosnost hodně závisí na základní úrokové sazbě ECB. Připadají v úvahu pro (opatrné) investory hospodařící v euru, kteří žijí například na Slovensku, v Německu, Rakousku nebo dalších západoevropských státech, kde se společnou měnou platí. Výkonnostně vycházejí ETF na eurový peněžní trh poněkud lépe než odpovídající fondy, i ty však dokázaly po opadnutí mohutné inflační vlny z roku 2022 překonat inflaci v eurozóně na poslední 2,5leté periodě.

Fond Amundi CPR Europe Defense těží z boomu evropského obranného průmyslu

Portrét fondu
6 minut

Evropská obrana se stala významným investičním tématem vzhledem k nárůstu geopolitického napětí v posledních 3,5 letech, kdy zuří rusko-ukrajinská válka. Loni zvolený prezident USA Donald Trump navíc tlačí evropské členy NATO do vyšší finanční spoluúčasti. Většina evropských vlád se tak letos rozhodla podstatně posílit obranné výdaje, často i za cenu rozvolnění rozpočtových pravidel. Na trvající poptávce po produkci evropských zbrojovek a dalších firem vydělávajících na armádních zakázkách staví nový tematický akciový fond, který si níže představíme.

Pro registrované

Dohody USA s Evropskou unií a Japonskem na 15% clu povzbudily mnohem více dolar než akcie

Téma
7 minut

Spojené státy uzavřely v červenci rámcové obchodní dohody s Evropskou unií a Japonskem na 15% dovozním clu pro většinu zboží. Investoři je vnímají jako úlevu od rizika eskalace obchodních válek, na což finanční trhy zareagovaly snížením volatility akciových indexů a především posílením dolaru. Základní americké clo 15 % vůči EU je sice jen polovinou dříve hrozící sazby 30 %, ale na druhé straně jasně překračuje od dubna uplatňovaných 10 %, nemluvě o loňských nízkých tarifech. Otázkou proto zůstává, jak dlouho pozitivní signály nových obchodních ujednání pro finanční trhy vydrží.

Vůči americkým akciím a big techům je na místě opatrnost

Rozhovor
5 minut

Stratég kapitálových trhů ve společnosti Fidelity International vidí zvýšená rizika pro americký akciový trh kvůli ekonomické politice Donalda Trumpa i nadměrným valuacím velkých technologických společností. Nevylučuje ani další oslabení dolaru. Jako relativně perspektivnější vnímá evropské akcie navzdory pomalejšímu růstu evropské ekonomiky, kterou tíží drahé energie i byrokratické překážky.

Premium

Trumpovu hrozbu 30% cla vůči EU zvládají finanční trhy s překvapivým klidem

Téma
6 minut

Donald Trump chce od 1. srpna 2025 zavést plošné 30% clo na dovoz z EU do USA. Toto jednostranné opatření zapadá do série tzv. recipročních cel, která Trumpova administrativa postupně uvaluje i vůči jiným ekonomikám (např. 30 % na JAR, 25 % na Japonsko a Jižní Koreu, 30 % až 40 % na některé další asijské země). Jaké dopady přinese agresivní obchodní politika USA pro evropskou i americkou ekonomiku a finanční trhy? Existuje v rámci vyjednávání mezi EU a USA v příštích týdnech šance na zmírnění uvedeného cla, nebo naopak hrozí eskalace obchodního konfliktu včetně odvety EU?