Aktivita centrálních bank je v plném proudu
Centrální banky po celém světě opět již mnohokrát sáhly po snížení úrokových sazeb. Vydrží jím to i v příštím roce? A proč může být snižování sazeb důležitější pro evropské než americké společnosti?
Centrální banky po celém světě opět již mnohokrát sáhly po snížení úrokových sazeb. Vydrží jím to i v příštím roce? A proč může být snižování sazeb důležitější pro evropské než americké společnosti?
V týdnu od 18. do 22. listopadu převážil na vyspělých akciových trzích solidní růst, do jehož čela se postavil americký region z ekonomických i politických důvodů. Po přepočtu do koruny bylo zhodnocení hlavních akciových indexů ještě výraznější a regionálně širší vzhledem k mírnému oslabení koruny proti euru či libře a značnému oslabení koruny proti dolaru i jenu. Euro citelně oslabilo k dolaru vzhledem ke kontrastu mezi jestřábím naladěním Fedu a holubičím postojem ECB. Ten se promítl i na dluhopisový trh, když kratší dluhopisy USA poněkud ztratily na ceně, ale eurové státní dluhopisy měly jasně kladnou výkonnost bez ohledu na splatnost. Komodity obrátily směr k rychlému zdražování, jež živila eskalace rusko-ukrajinské války.
Řada investorů a analytiků zastávala v poslední době názor, že příští roky by mohly patřit konečně přeci jen jiným než americkým akciím. Ovšem vítězství Donalda Trumpa, zdá se, minimálně dočasně náladu otočilo. Naopak co se nezměnilo, je pochmurná nálada v Číně.
Od 11. do 14. listopadu došlo na finančních trzích ke korekci výrazné akciové rally z předchozího týdne, která reagovala na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. V lokálních měnách citelně klesly hlavní akciové indexy pro rozvíjející se Asii, Japonsko a USA, zatímco ty evropské se udržely lehce nad nulou. Protože však dolar značně posílil vůči ostatním světovým měnám i koruně, vedly si po přepočtu do ní nejlépe americké akcie. Záporná výkonnost v lokálních měnách převážila u bonitních dluhopisů investičního stupně, zejména korporátních a státních USA. Šéf Fedu Jerome Powell zdůraznil, že není potřeba spěchat s uvolňováním měnové politiky, protože ekonomika stále roste a trh práce zůstává robustní. Inflace v USA i ČR za říjen pak vyšla v souladu s očekáváním. Na komoditních trzích značně klesla dolarová cena zlata.
Že je o akcie v posledních letech a měsících zájem, lze prokázat vícero statistikami. Třeba podílem aktiv, který aktuálně americké domácnosti drží právě v akciích. Otázkou ovšem je, zda vše vydrží. Roste totiž i cena zlata a historicky platí, že tato dvě aktiva se zrovna v tandemu moc nepohybují.
V týdnu od 4. do 8. listopadu nastavilo jako hlavní událost směr finančním trhům vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho očekávaná politika v podobě výrazného snížení korporátních daní a vyšponování dovozních cel může v zámoří způsobit reflační tendence, tj. posílit růst HDP i inflaci a jinak omezit růst zejména evropské ekonomiky. S velkými sektorovými rozdíly tak vyskočily především americké akciové indexy, zatímco ty evropské uvízly v záporu, japonské solidně zhodnotily a rozvíjející se trhy včetně Číny si připsaly menší zisky. Dolar navíc prudce posílil proti ostatním měnám. Jinak se dařilo korporátním dluhopisům, zatímco státní dluhopisy vyspělých zemí brzdil zmíněný reflační impuls, i když jim na druhé straně pomohlo pokračování holubičí politiky centrálních bank. Fed, BoE i ČNB na svých zasedáních snížily základní úrokovou sazbu o 25 bps.
Obchody společnosti Berkshire Hathaway v čele se legendárním Warrenem Buffettem jsou vždy velmi sledované. Jistě je tedy zajímavé, že držená hotovost touto společností v poslední době výrazně roste. A zajímavé jistě také je, že třeba v Goldman Sachs americkým akciím v příštích letech moc nevěří. Mohou se ale plést.
V týdnu od 28. října do 1. listopadu převládl na akciových trzích citelný pokles bez zásadních regionálních rozdílů s výjimkou lehkého vzestupu japonských akcií. Dluhopisy investičního stupně skončily rovněž v záporu kvůli trvajícímu vzestupu výnosů do splatnosti. Cena zlata se dostala na historický rekord, ale její týdenní růst nebyl moc výrazný. Ropa zlevnila a euro posílilo vůči ostatním měnám.
Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem vstoupil do posledních hodin. Jeho výsledek může mít výrazný dopad na vybraná odvětví a průmyslové obory, stejně jako na regiony, měny a komodity. Některé z těchto tržních dopadů však nemusí být intuitivní.
Řada investorů, platí to minimálně pro ty americké, při svých investicích preferuje domácí akcie. Přeci jen je to něco, k čemu mají tak nějak blíže. Ovšem minimálně dle dat vycházejících z přílivu peněz do ETF to vypadá, že evropští investoři letos hodně fandí USA. To přesto, že řada analytiků upozorňuje na stále větší koncentraci tamního akciového trhu.