Paradox žlutého kovu: Proč zlato letos zklamalo jako protiinflační pojistka a co od něj čekat dále?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Zlato bylo odjakživa považováno za bezpečný přístav v dobách geopolitických krizí a vysoké inflace. Letošní rok však tento zažitý narativ výrazně naboural. Navzdory dramatickému konfliktu v Íránu, energetickému šoku a z něj vyplývajících nákladových inflačních tlaků dolarová cena zlata citelně klesla, což řadu investorů překvapilo. Za slabost zlata v posledních měsících může kombinace více negativních faktorů, jako jsou vybírání zisků po prudkém loňském růstu jeho ceny, vzestup dluhopisových výnosů či úrokových sazeb a silnější dolar. Měli by investoři počítat s pokračováním tohoto vývoje, nebo se zlatu blýská na lepší časy?

Pro mírně pokročilé investory, kteří mají zažité základní poučky o fungování finančních trhů, musel být letošní vývoj na zlatě překvapením. Zlato v učebnicích figuruje jako ochrana proti znehodnocování peněz a diverzifikační kotva, která září v momentech geopolitického neklidu. Stalo se však něco ne zcela očekávaného. Světová ekonomika čelí nákladovým inflačním tlakům následkem válečného konfliktu v Íránu, doprovázeného šokem na energetických trzích. Přesto cena zlata vyjádřená v dolaru místo růstu zamířila od března 2026 jasně opačným směrem a utrpěla citelné ztráty v řádu -20 %. Zlato jako pojistka letos zkrátka selhalo. Abychom pochopili, proč k takovému vývoji došlo a zda existuje šance na otočení situace v nejbližším roce, musíme analyzovat síly, které za uvedeným vývojem stojí.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Které faktory nejvíce přispěly k letošnímu citelnému poklesu ceny zlata.
  • Jaká naděje existuje na obrat ceny zlata směrem k růstu v následujícím roce.
  • Jak se liší vývoj dolarové a korunové ceny zlata.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Zlato: kov, který přežil války, krize i pády měn. Je ale opravdu dobrou investicí?

7 minut

Představte si člověka, který v roce 1923 drží v ruce československé koruny. Země se zotavuje po první světové válce a lidé věří, že jejich úspory mají svou hodnotu. Jenže během několika měsíců přichází měnová krize a hodnota peněz prudce klesá. Ti, kteří měli část majetku ve zlatě, drželi něco, co nezmizelo pouhým rozhodnutím vlády nebo změnou měnového systému. Právě tato vlastnost je jedním z hlavních důvodů, proč lidé zlatu věří už tisíce let.

Jak rozbouřená geopolitika v čele s Trumpem mění pravidla investování

8 minut

Světová ekonomika prochází hlubokou strukturální proměnou. Proces deglobalizace, umocněný nepředvídatelnou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a geopolitickými konflikty, znamená nová makroekonomická i bezpečnostní rizika. Na finanční trhy vnáší toto dění volatilní prostředí a narušuje tradiční vazby mezi hlavními třídami aktiv. Výsledkem dnešní nejistoty západního světa jsou zvýšené dluhopisové výnosy, prudší pohyby měn i komodit a menší spolehlivost tradičních bezpečných přístavů. Současně však rychlý nástup generativní umělé inteligence tlumí významnou část těchto rizik podstatným zlepšením produktivity. Jak se má investor zachovat?

Geopolitický šok 2026: Jak válka v Íránu a drahá ropa překreslily mapu akciových výnosů

7 minut

Vypuknutí válečného konfliktu v Íránu na konci února prudce zdražilo energetické suroviny a způsobilo otřesy na globálních finančních trzích včetně akciových. Podívejme se na výkonnost významných akciových indexů napříč hlavními regiony nebo vybranými zeměmi. Které oblasti odolávají ropnému šoku lépe a které jím naopak nadměrně trpí? Jaké zde existují makroekonomické souvislosti a kam se vyplatí investovat v případě zmírnění napětí na Blízkém východě?

Trump varuje: v případě selhání mírových jednání dojde k eskalaci konfliktu

3 minuty

Čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě provází extrémní nejistota a ostrá rétorika Donalda Trumpa. Zatímco dohoda otevírá Hormuzský průliv, americký prezident varuje před totální válkou v případě sebemenšího porušení podmínek a ostře útočí na spojence i média. Trhy na výhrůžky reagují okamžitě – ropa opět prudce zdražuje a míří k hranici 100 dolarů za barel.

USA a Írán se dohodly: příměří bude trvat 14 dní

4 minuty

Svět si na čtrnáct dní vydechl. Po sérii drsných hrozeb totálním zničením se USA a Írán dohodly na dočasném příměří a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Zatímco Pákistánem zprostředkovaná dohoda okamžitě srazila ceny ropy o 15 % a přinesla úlevu dluhopisovým trhům, situace zůstává extrémně křehká. Rozdílné interpretace podmínek mezi Washingtonem, Teheránem a Tel Avivem, zejména ohledně bojů v Libanonu, naznačují, že cesta k trvalému míru bude v Islámábádu ještě velmi trnitá.

Ropa nad zlato? Velký kontrast mezi aktuální a dlouhodobou ochranou před inflací

6 minut

Březnová eskalace iránské války do širšího blízkovýchodního konfliktu připomněla, že ropa funguje v investičním portfoliu jako spolehlivější protiinflační pojistka než zlato, které nyní naopak propadlo. Lepší ochranu před mohutnou inflací poskytla ropa než zlato i ve stagflačním roce 2022. Dlouhodobě ovšem dokáže žlutý kov produkovat podstatně silnější rizikově vážený reálný výnos v přepočtu do koruny a handicap ropy mohou jen částečně napravit akcie petrochemických společností.