Největší krachy na burze 20. století

Foto: Shutterstock.com

20.století bylo na různé finanční bubliny a velké krachy poměrně plodné. Ať už jde o ty opravdu významné, nebo ty, které můžeme považovat za vyložené kuriozity.

V přechozím článku jsem se podívali na několik bublin, kterými si trhy prošly i před stovkami let. Mnohdy tedy výrazně ovlivnily celé ekonomiky a životy nespočtu lidí. Bubliny a krachy tady prostě bily odjakživa. Podívejme se tedy na ty novější.

Velká recese, řvoucí dvacítky a následný krach (1929)

Jsou dvacátá léta a Spojeným státům se náramně daří. Vůbec poprvé v historii ve městech žije více lidí než na farmách a v osadách. Hrubý národní produkt vzrostl zhruba o 40 % během let 1922 až 1929.

Ženy mají plnohodnotné práce, mohou volit, nosí krátké šaty, stávají se nich „rebelky“. Muži po večerech hrají Jazz a ženy protancují střevíce. Investování na trzích se stávalo čím dál více populární. Mnozí to viděli jako lehce vydělané peníze a investovali nemalé částky. Vrcholu na trzích bylo dosaženo již v srpnu 1929, ale v té době se už schylovalo ke katastrofě. Produkce poklesla a nezaměstnanost rostla.

Jenže, jak už jsme viděli několikrát, nic netrvá věčně, že ano – ani zde. Investoři si začali uvědomovat, že ocenění jsou zkrátka neudržitelná a začali se akcií zbavovat. Psychologie davu způsobila, že se přidávalo více a více lidí, kteří se svých akcií chtělo zbavit, což tlačilo ceny akcií níže. Během října a září 1929 ceny akcií spadly o téměř 33 %.

Nezaměstnanost v Americe dosáhla do roku 1933 na hodnotu 25 %! Tzv. „soup kitchen“, začaly být čím dál častější, počet bezdomovců v ulicích narůstal, nezaměstnanost stále rostla. A co víc, velká sucha na jihu přinesla z Texasu do Nebrasky silné větry, které zabíjely mnoho lidí a ničily úrodu. To se zapsalo do historie jako „Dust Bowl“ a posílilo přesun farmářů do měst, kteří se pokoušeli najít alespoň nějakou práci – většinou neúspěšně.

Co na to vše prezident?

V této době seděl na prezidentském křesle prezident Hoover. Hoover zastával názor, že vláda by do ekonomiky neměla zasahovat. Zkrátka nechával společnost na pospas.

V roce 1932 vyhrál volby Franklin D. Roosevelt. Ten přinesl optimismus a tolik potřebnou energii pro celou Ameriku. Během prvních 100 dnů Roosevelta v úřadu přijala jeho administrativa legislativu, která měla za cíl stabilizovat průmyslovou a zemědělskou výrobu, vytvářet pracovní místa a stimulovat obnovu – tzv. New Deal.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 74 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Jak války měnily peníze i dluh a co z toho plyne dnes

9 minut

Války se nevedou jen na bojištích, ale i v peněženkách lidí a v rozpočtech států. První světová válka otřásla základy finančního systému, položila zlatý standard k ledu a ukázala, že inflace dokáže zničit dluh rychleji než jakákoliv splátka. Ohlédnutí do historie odhaluje, jak se vlády vypořádávaly s obrovskými závazky a proč i dnešní investoři mohou v těchto příbězích najít důležité lekce.

Jak byste se zachovali během Velké finanční krize?

3 minuty

Velké finanční krize vždy prověřují psychiku investorů a ukazují, jak obtížné je činit správná rozhodnutí ve chvílích, kdy se trhy hroutí a budoucnost vypadá beznadějně. Příběhy z let 1929 i 2008 až 2009 nám připomínají, že snaha odhadnout dno obvykle selhává a mnohem důležitější je mít plán, diverzifikovat a zachovat chladnou hlavu.

Nadčasové lekce o akciích a dluhu, které by měl znát každý

8 minut

Dluh může být cestou k bohatství i k finanční katastrofě. Příručka Barbary a Nicholase Apostolouových ukazuje, že akciové investice nejsou jen o růstu firem, ale i o nájezdnících, arbitráži a skoupení na dluh. Co se z těchto nadčasových lekcí můžete naučit vy? A proč se některé principy nemění ani po třiceti letech?

Státní kapitalismus je zpět. Měli by investoři zpozornět?

10 minut

Volný trh, jak jsme ho znali, ztrácí půdu pod nohama. Stát se z pasivního pozorovatele mění v aktivního hráče. Od daně z nečekaných zisků přes zásahy do akcionářských práv až po přímé vlastnictví firem. Český ČEZ i americký Intel jsou jen špičkou ledovce. Pro investory to znamená jediné: svět, kde pravidla určovala nabídka a poptávka, se mění. Na scénu přichází státní kapitalismus a s ním i nová rizika, příležitosti i otázky.

Proč se krize opakují a co s tím může dělat investor

10 minut

Finanční krize nejsou výjimečné události, ale opakující se součást ekonomického života. Přicházejí v různých podobách, ale vždy zkouší důvěru, disciplínu a připravenost investorů. Podívejme se na nejzásadnější krize posledních staletí – od tulipánové mánie po covidový šok – a odhalme společné vzorce i klíčové lekce, které by měl znát každý, kdo chce dlouhodobě uspět na trzích.

Když centrální banky ztloustnou

7 minut

Bilance centrálních bank po celém světě nabobtnaly do nebývalých rozměrů. Česká národní banka není výjimkou – od kurzového závazku přes pandemii až po prodeje devizových rezerv se její rozvaha mění. Co to znamená pro ekonomiku, korunu a veřejné finance? A proč se nebojíme záporného kapitálu?