Největší krachy na burze 20. století

Foto: Shutterstock.com

20.století bylo na různé finanční bubliny a velké krachy poměrně plodné. Ať už jde o ty opravdu významné, nebo ty, které můžeme považovat za vyložené kuriozity.

V přechozím článku jsem se podívali na několik bublin, kterými si trhy prošly i před stovkami let. Mnohdy tedy výrazně ovlivnily celé ekonomiky a životy nespočtu lidí. Bubliny a krachy tady prostě bily odjakživa. Podívejme se tedy na ty novější.

Velká recese, řvoucí dvacítky a následný krach (1929)

Jsou dvacátá léta a Spojeným státům se náramně daří. Vůbec poprvé v historii ve městech žije více lidí než na farmách a v osadách. Hrubý národní produkt vzrostl zhruba o 40 % během let 1922 až 1929.

Ženy mají plnohodnotné práce, mohou volit, nosí krátké šaty, stávají se nich „rebelky“. Muži po večerech hrají Jazz a ženy protancují střevíce. Investování na trzích se stávalo čím dál více populární. Mnozí to viděli jako lehce vydělané peníze a investovali nemalé částky. Vrcholu na trzích bylo dosaženo již v srpnu 1929, ale v té době se už schylovalo ke katastrofě. Produkce poklesla a nezaměstnanost rostla.

Jenže, jak už jsme viděli několikrát, nic netrvá věčně, že ano – ani zde. Investoři si začali uvědomovat, že ocenění jsou zkrátka neudržitelná a začali se akcií zbavovat. Psychologie davu způsobila, že se přidávalo více a více lidí, kteří se svých akcií chtělo zbavit, což tlačilo ceny akcií níže. Během října a září 1929 ceny akcií spadly o téměř 33 %.

Nezaměstnanost v Americe dosáhla do roku 1933 na hodnotu 25 %! Tzv. „soup kitchen“, začaly být čím dál častější, počet bezdomovců v ulicích narůstal, nezaměstnanost stále rostla. A co víc, velká sucha na jihu přinesla z Texasu do Nebrasky silné větry, které zabíjely mnoho lidí a ničily úrodu. To se zapsalo do historie jako „Dust Bowl“ a posílilo přesun farmářů do měst, kteří se pokoušeli najít alespoň nějakou práci – většinou neúspěšně.

Co na to vše prezident?

V této době seděl na prezidentském křesle prezident Hoover. Hoover zastával názor, že vláda by do ekonomiky neměla zasahovat. Zkrátka nechával společnost na pospas.

V roce 1932 vyhrál volby Franklin D. Roosevelt. Ten přinesl optimismus a tolik potřebnou energii pro celou Ameriku. Během prvních 100 dnů Roosevelta v úřadu přijala jeho administrativa legislativu, která měla za cíl stabilizovat průmyslovou a zemědělskou výrobu, vytvářet pracovní místa a stimulovat obnovu – tzv. New Deal.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 74 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Datová centra místo kolejí: Investiční horečka kolem AI připomíná železniční boom

7 minut

Velké infrastrukturní výstavby bývají tradičně spojeny s investičními vlnami charakterizovanými nadhodnocenými očekáváními, snadnou dostupností financování a následným obdobím ochlazení. Historie ukazuje případy, kdy původní investoři utrpěli ztráty, ale vznikla stálá aktiva, která nakonec převzal a využil někdo jiný — reorganizovaný podnik, stát nebo nový vlastník.

AI akcie očima Keynesovy soutěže krásy

9 minut

Keynes by dnes asi neinvestoval do AI, protože věří v AI. Investoval by, protože věří, že ostatní věří, že ostatní v tu nebo jinou AI akcii alespoň ještě nějakou chvíli budou věřit. A pokud by se sentiment otočil, otočil by se s davem dřív, než dav pochopí, že se nálada otočila. Keynesův koncept „soutěže krásy“ říká, že investoři při výběru akcií nemají hledat objektivně tak či onak nejlepší titul, ale ten, u něhož lze očekávat, že jej za nejatraktivnější budou považovat ostatní.

Sedm lekcí, které nás trh naučil v roce 2025

5 minut

Finanční trhy nám každý rok přinášejí lekce o tom, jak investovat rozumně. Mnohé z nich jsou však ve skutečnosti jen připomenutím toho, co jsme už v minulosti zažili. V investování totiž neexistuje nic převratně nového – existuje pouze historie, kterou ještě neznáme, nebo jsme na ni zapomněli. Rok 2025 přinesl investorům sedm důležitých ponaučení. Mnozí si je neosvojili už dříve, a tak si po čase znovu zopakovali stejné chyby.

Čtyři pilíře investování: Bernsteinova mapa k úspěchu

4 minuty

Kniha Čtyři pilíře investování od amerického finančního odborníka Williama Bernsteina patří mezi základní kameny moderní investiční literatury. Bernstein, který je nejen skvělým investičním poradcem, ale i autorem populárních knih o finanční teorii a historii kapitálových trhů, nabízí čtenářům jedinečný pohled na to, jak zhodnocovat peníze bez zbytečných iluzí.

Jak se daří akciovým trhům po významných událostech poslední doby?

5 minut

Geopolitické otřesy z minulosti ukazují, jak citlivé jsou finanční trhy na krize v regionech s klíčovou strategickou surovinou – ropou. Historie Suezské krize, ropného embarga v roce 1973 či irácké invaze do Kuvajtu v roce 1990 odhaluje opakující se vzorce: akcie bývají pod tlakem, zatímco drahé kovy jako zlato či stříbro často slouží investorům jako útočiště.

Papírová jistota vs. digitální okamžik: Dvě éry investování

7 minut

Nákup nebo prodej akcií nebýval otázkou několika kliknutí v aplikaci, ale spíše malé logistické operace, při níž se potkával lidský hlas, poštovní obálka a papír s vodoznakem. Cenný papír byl skutečným papírem – předmětem, který bylo možné ztratit, zamknout do trezoru nebo omylem polít kávou. Obchod probíhal pomalu, každý krok měl fyzickou stopu a záznam v nějaké knize či dokumentu. V roce 1980 musel britský investor po nákupu akcií čekat, až mu makléř poštou doručí kontraktní listinu, která obchod stvrdila.