Jak může zkreslení zpětného pohledu ovlivnit naše investiční rozhodnutí

„Věděl jsem, že se to stane.“
„Muselo to takto dopadnout.“
„Bylo to přece jasné.“

Pravděpodobně jste si už někdy řekli něco podobného. Důvod je jednoduchý. Když nastane určitá událost, náš mozek okamžitě spojuje nové informace s již uloženými zkušenostmi a poznatky. Tato spojení následně posilují fakta, která si pamatujeme.

Navíc, čím více událost zapadá do smysluplného příběhu, tím silnější máme pocit, že jsme všechno věděli už předem. Tušili jsme to. A čím více času uplyne, tím těžší je přesně si vzpomenout, jak jsme původně nejistou situaci vnímali. Postupně zapomínáme na to, jaké informace jsme měli v čase rozhodování k dispozici a jak jsme je vyhodnocovali.

Tento jev se nazývá zkreslení zpětného pohledu (hindsight bias) a může vést k chybám i při hodnocení vlastních investičních rozhodnutí.

O čem konkrétně toto zkreslení hovoří a proč ho máme?

Poprvé ho popsal Baruch Fischhoff v experimentu z roku 1975. Účastníkům položil sérii otázek z obecných znalostí a po testování jim ukázal správné odpovědi. Následně je požádal, aby si zkusili vzpomenout na své původní odpovědi. Výsledek? Většina nadhodnotila kvalitu svých znalostí a zapomněla na své původní omyly.

Mnohé studie v různých oblastech tato zjištění následně potvrdily. Lidé tedy často podceňují, do jaké míry je minulé události překvapily – od parlamentních voleb a sportovních výsledků až po výkonnost akciového trhu.

Podobně jako jiné psychologické mechanismy má i zkreslení zpětného pohledu evoluční původ: pomáhá nám rychleji zpracovávat informace a automatizovat úspěšné činnosti. Na finančních trzích však tento mechanismus často selhává – protože náhoda a riziko zde hrají velkou roli.

Jak může zkreslení poškodit investora?

Finanční trhy jsou komplexní a předvídání jejich vývoje je téměř nemožné.

Zkreslení zpětného pohledu však způsobuje, že investoři si myslí, že mají lepší predikční schopnosti, než je tomu ve skutečnosti. A taková nadměrná sebedůvěra následně vede k nesprávným rozhodnutím.

Často tehdy hodnotíme rozhodnutí podle výsledku a ne podle samotného procesu rozhodování. Náhoda proto může způsobit, že původně rozumná rozhodnutí vypadají zpětně jako nerozvážná.

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

Tento mechanismus také ovlivňuje hodnocení těch, kteří jednají jménem jiných – finančních poradců, manažerů či politiků. Tito lidé jsou často nespravedlivě kritizováni za neúspěchy a nedostatečně oceňováni za správná rozhodnutí.

U investičních manažerů je zkreslení zpětného pohledu obzvlášť rizikové. Investoři mohou ignorovat, do jaké míry výkonnost fondu závisí na trhu nebo náhodě, a preferovat „aktuální vítěze“, i když jejich úspěch mohl ovlivnit šťastný zásah nebo načasování.

Strategie, jak minimalizovat dopady zkreslení

Mozku se nedá úplně zabránit v jeho evolučním chování, ale můžeme se alespoň snažit minimalizovat jeho negativní účinky:

• Zaznamenávej si svá rozhodnutí: Vytvoř si investiční deník. Zaznamenávej si predikce, očekávání a důvody pro konkrétní kroky. Později si můžeš objektivněji prohlédnout, co fungovalo a co ne. A také to, jak jsi přemýšlel.
• Přemýšlej v pravděpodobnostech: Přiřazuj různým scénářům pravděpodobnosti. Pokud výsledek není ideální, můžeš si ověřit, zda jsi podle dostupných informací jednal správně.
• Diskutuj o alternativách: Po poznání výsledku určité situace si vzpomeň na jiné možné scénáře, které mohly nastat. Diskuze o těchto alternativách ti pomůže získat strategičtější pohled do budoucna.
• Připrav se na přešlapy: Je příjemné říci „věděl jsem to“. Méně příjemné už je vyslovit „mýlil jsem se“. Zkreslení je často spojeno s lítostí. Připrav se, že občas uděláš chybu. Akceptuj, že je to přirozená součást rozhodování.

Dnes máme přístup k většímu množství informací než kdykoli předtím, ale samotná data nám ještě automaticky nezaručují lepší rozhodnutí. Naše mozky jsou evolučně přizpůsobené k řešení každodenních výzev, ale u složitých systémů, jako jsou finanční trhy, nás mohou vést nesprávným směrem.

Použitím výše uvedených strategií můžeš snížit dopad zkreslení zpětného pohledu na své investiční portfolio. Rozumný investor zpochybňuje vlastní předpoklady a myšlenky, zastaví se při své prvotní emoční reakci a využívá mechanismy podporující racionální rozhodování i v situacích, kdy mu jeho instinkt radí přesný opak.