Panika není strategie. Ten, kdo investuje, vydělá
Nejistota způsobená politickými a geopolitickými událostmi by neměla investory odradit od globálního akciového trhu. Naopak, roste význam diverzifikace i mimo v poslední době tolik oblíbené USA.
Nejistota způsobená politickými a geopolitickými událostmi by neměla investory odradit od globálního akciového trhu. Naopak, roste význam diverzifikace i mimo v poslední době tolik oblíbené USA.
V poslední době se býci v Číně jako by začali probouzet a pomaličku vystrkovat růžky k nebesům. O čem že to tady autorka povídá? V krátkém časovém úseku se čínské indexy dostávaly z nízkých valuací rychle výše. Je ještě vůbec příležitost nechat se svézt rikšou, nebo nám ujela, a my se budeme muset poohlédnout po jiných investicích – možná i v jiných regionech, které by mohly být více uspokojivé pro naše investování? Nebo si vystačíme s tím, co nám (možná) může Čína ještě nabídnout? Budeme jen sbírat drobečky od koláčků štěstí, nebo si ukousneme pořádný kus? Na to se podíváme v dnešním článku.
V posledních letech se ceny potravin staly významným zdrojem nejistoty, což znepokojuje nejen spotřebitele, ale i tvůrce měnové politiky. Inflace, která už není pouze důsledkem poptávkových tlaků, se čím dál více projevuje i v důsledku strukturálních změn v globální ekonomice, jako jsou reshoring, deglobalizace či protekcionismus. Jak na tuto novou realitu reagují centrální banky a jaká rizika pro ekonomiku a investory tato situace přináší?
Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?
V posledních dekádách jsme byli svědky řady realitních horeček po celém světě, které mnohdy skončily krizemi a dlouhodobými ekonomickými problémy. Český trh s nemovitostmi, který se za poslední čtvrtstoletí dostal do spirály rostoucích cen, nyní čelí otázkám o své udržitelnosti. Vysoké ceny, podpořené historickými přesvědčeními o nezastavitelném růstu, rostoucí poptávkou a příznivými podmínkami pro hypotéky, způsobily, že ceny nemovitostí dosáhly rekordních výšin. Jak ale ukazuje historie, bez pevného ekonomického základu může růst cen přinést nejen korekce, ale i hlubší problémy. Může se i český trh dostat do podobné situace jako v jiných zemích, kde po realitních bublinách následovaly krize a stagnace? Jaká je pravděpodobnost, že nás čeká obdobný vývoj?
V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.
V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.
Tokenizace a mikrofinancování představují dvě inovativní oblasti, které mohou zásadně změnit přístup k financím, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Tokenizace, díky technologii blockchain umožňuje převod tradičních aktiv na digitální tokeny, což usnadňuje jejich obchodování a zajišťuje transparentnost. Mikrofinancování, na druhé straně, poskytuje malým podnikům a jednotlivcům, kteří nemají přístup, nebo je jejich přístup k tradičním bankovním službám limitován, příležitost získat finanční prostředky snadněji. Ve své kombinaci otevírají tyto dvě technologie nové možnosti pro financování, podporu podnikatelů a zajištění ekonomické inkluze.
Kryptoměnový trh znovu zažil horečku, tentokrát s Trumpovým tokenem $TRUMP. Tento meme coin, který během několika dní dosáhl tržní kapitalizace přes 13 miliard dolarů, je učebnicovým příkladem toho, jak kombinace FOMO (strachu z promeškání příležitosti), velkých hráčů ("velryb") a spekulací dokáže hnát ceny aktiv do astronomických výšin. A poté nechat oči pro pláč tisícům nezkušených investorů.
Regionální akciové indexy v týdnu od 10. do 14. února slušně zhodnotily v lokálních měnách, když nadprůměrně vzrostl (západo)evropský i americký trh a dobře si též vedly rozvíjející se trhy, zatímco poněkud pozadu zůstaly japonské akcie. Po přepočtu do koruny, která vydatně posílila proti jenu, dolaru i většině EM měn, ale kladné týdenní skóre uhájily prakticky jen (západo)evropské akciové indexy – japonské naopak citelně ztratily a americké nebo asijské skončily mírně v záporu. Daleko klidněji se chovaly státní dluhopisy USA a vyspělých evropských zemí, jejichž výkonnost v lokálních měnách se blížila nule. Omezeně však zhodnotily korporátní dluhopisy, hlavně ty s vysokým výnosem. Komodity nesledovaly jasný trend, nicméně na devizových trzích viditelně posílily evropské měny proti jenu a dolaru. Evropským akciím a měnám značně prospěla úleva ze shovívavějšího postupu Trumpovy administrativy v otázce cel na dovozy do USA. Okamžitě začala platit pouze 25% cla na ocel a hliník, jinak ovšem budou Spojené státy prosazovat od dubna reciproční cla vůči obchodním partnerům s možností dohodnout se na výhodnějších podmínkách. Optimisticky reagovaly trhy také na zahájená jednání mezi prezidenty USA a Ruska ohledně řešení války na Ukrajině. Bonitním státním dluhopisům ale bránily v dosažení významně kladné výkonnosti vyšší než očekávaná lednová inflace v USA a přesun investic do akcií v Evropě.