A zase ta bublina? Aneb: Dot-com vs. AI nadšení

Foto: Shutterstock.com

Pamatujete si na konec 90. let, kdy se zdálo, že všichni spouštějí webovou stránku se slavným a trendy připojením „.com“? Investoři vyháněli technologické akcie do stratosférických výšin – dokud bublina nepraskla, a tak za sebou zanechala jen stopu rozplynulých snů a prázdných peněženek. Pojďme se společně podívat blíže na to, co nám nová technologie slibuje.

Dnes trh zaplavuje nová vlna vzrušení, poháněná transformační silou umělé inteligence (AI). Je to jen další letmý technologický výstřelek, nebo jsme svědky úsvitu nového zlatého věku? V dnešní lekci se chystáme ponořit do fascinujícího – a potenciálně lukrativního světa umělé inteligence a srovnat zběsilé šílenství dot-com bubliny se současnou zlatou horečkou kolem umělé inteligence. Jsme svědky další utvářející se bubliny, nebo je umělá inteligence připravena způsobit revoluci ve světě způsoby, o kterých by si internet mohl nechat jen zdát? Oddělme sny od reality a odhalme skutečný potenciál této převratné technologie.

Stručná historie éry Dot-Com

Koncem 90. let 20. století došlo k rychlému nástupu internetových společností, podpořených rostoucí dostupností World Wide Web. Společnosti jako Amazon, Yahoo a eBay se staly průkopníky digitálního věku se slibnou revolucí v oblasti obchodu, komunikaci a sdílení informací.

Do těchto startupů se koncentrovaly obrovské sumy rizikového kapitálu, poháněné vírou, že internet zásadně změní obchodní a spotřebitelské chování. Výsledkem bylo, že i společnosti s malým nebo žádným ziskem nebo nejasnými obchodními modely byly schopny zajistit si značné finanční prostředky. Lidé zkrátka investovali do všeho, co mělo v názvu .com.

Fáze

1. Exponenciální růst: Mezi lety 1995 a 2000 vzrostl index Nasdaq Composite, silně vážený technologickými akciemi, o více než 400 %. V tomto období došlo k explozi počátečních veřejných nabídek (IPO) technologických společností, z nichž mnohé zaznamenaly rychlý nárůst cen akcií krátce po vstupu na burzu.

2. Spekulativní investování: Investoři, institucionální i maloobchodní, se hrnou do internetových akcií hlava nehlava a často je oceňují spíše na základě pouhé vidiny potenciálního budoucího růstu než současných zisků. Mantrou té doby bylo „rychle se zmocnit akcie, dokud o nic nepřicházím“, což vedlo k šílenství, kdy ceny akcií stoupaly bez ohledu na tradiční finanční metriky.

3. Pád: Počátkem roku 2000 se začaly objevovat známky problémů. Jak úrokové sazby rostly a společnosti nedokázaly naplňovat své sliby, důvěra investorů klesala. To vedlo k prudkému poklesu cen akcií, který vyvrcholil krachem v letech 2000-2002, kdy Nasdaq ztratil téměř 80 % své hodnoty.

Vývoj indexu Nasdaq
{}
Zdroj: Quartz

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Datová centra místo kolejí: Investiční horečka kolem AI připomíná železniční boom

7 minut

Velké infrastrukturní výstavby bývají tradičně spojeny s investičními vlnami charakterizovanými nadhodnocenými očekáváními, snadnou dostupností financování a následným obdobím ochlazení. Historie ukazuje případy, kdy původní investoři utrpěli ztráty, ale vznikla stálá aktiva, která nakonec převzal a využil někdo jiný — reorganizovaný podnik, stát nebo nový vlastník.

AI akcie očima Keynesovy soutěže krásy

9 minut

Keynes by dnes asi neinvestoval do AI, protože věří v AI. Investoval by, protože věří, že ostatní věří, že ostatní v tu nebo jinou AI akcii alespoň ještě nějakou chvíli budou věřit. A pokud by se sentiment otočil, otočil by se s davem dřív, než dav pochopí, že se nálada otočila. Keynesův koncept „soutěže krásy“ říká, že investoři při výběru akcií nemají hledat objektivně tak či onak nejlepší titul, ale ten, u něhož lze očekávat, že jej za nejatraktivnější budou považovat ostatní.

Sedm lekcí, které nás trh naučil v roce 2025

5 minut

Finanční trhy nám každý rok přinášejí lekce o tom, jak investovat rozumně. Mnohé z nich jsou však ve skutečnosti jen připomenutím toho, co jsme už v minulosti zažili. V investování totiž neexistuje nic převratně nového – existuje pouze historie, kterou ještě neznáme, nebo jsme na ni zapomněli. Rok 2025 přinesl investorům sedm důležitých ponaučení. Mnozí si je neosvojili už dříve, a tak si po čase znovu zopakovali stejné chyby.

Čtyři pilíře investování: Bernsteinova mapa k úspěchu

4 minuty

Kniha Čtyři pilíře investování od amerického finančního odborníka Williama Bernsteina patří mezi základní kameny moderní investiční literatury. Bernstein, který je nejen skvělým investičním poradcem, ale i autorem populárních knih o finanční teorii a historii kapitálových trhů, nabízí čtenářům jedinečný pohled na to, jak zhodnocovat peníze bez zbytečných iluzí.

Jak se daří akciovým trhům po významných událostech poslední doby?

5 minut

Geopolitické otřesy z minulosti ukazují, jak citlivé jsou finanční trhy na krize v regionech s klíčovou strategickou surovinou – ropou. Historie Suezské krize, ropného embarga v roce 1973 či irácké invaze do Kuvajtu v roce 1990 odhaluje opakující se vzorce: akcie bývají pod tlakem, zatímco drahé kovy jako zlato či stříbro často slouží investorům jako útočiště.

Papírová jistota vs. digitální okamžik: Dvě éry investování

7 minut

Nákup nebo prodej akcií nebýval otázkou několika kliknutí v aplikaci, ale spíše malé logistické operace, při níž se potkával lidský hlas, poštovní obálka a papír s vodoznakem. Cenný papír byl skutečným papírem – předmětem, který bylo možné ztratit, zamknout do trezoru nebo omylem polít kávou. Obchod probíhal pomalu, každý krok měl fyzickou stopu a záznam v nějaké knize či dokumentu. V roce 1980 musel britský investor po nákupu akcií čekat, až mu makléř poštou doručí kontraktní listinu, která obchod stvrdila.