Jak se rodila tržní ekonomika

Foto: Shutterstock.com

Ekonomická transformace 90. let se s námi „táhne“ dodnes. Pro řadu lidí je od té doby slovo „fond“ spojené s tunelem a politici se dodnes dohadují, kdo za co mohl, či co bylo uděláno dobře.

V rámci dychtivosti po změně se v době polistopadové (tedy po revoluci v roce 1989) prosadila politika odpovídající tzv. washingtonskému konsenzu. Ten shrnuje neoliberální reformní zásady uznávané institucemi jako Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Důraz je kladen na otevření ekonomiky v rámci obchodu a investic i posílení tržních sil v domácím hospodářství. Pravidla zahrnují také požadavky na makroekonomickou stabilizaci. Zmínit lze i další zásady: ochranu vlastnických práv, finanční liberalizaci nebo třeba deregulaci a rušení toho, co omezuje konkurenci a brání vstupu do odvětví.

V českých končinách se soubor souvisejících reforem prosadil pod označením „šoková terapie“. Šlo o uvolnění a liberalizaci vnitřních cen, zahraničního obchodu a privatizaci všudypřítomného státního majetku, to vše při maximální otevřenosti ekonomiky. V průběhu souvisejících transformačních kroků nastalo postupné formování trhů – jak trhu peněz a kapitálu, tak trhů zboží a služeb, respektive výrobních faktorů. A důsledky? V lednu 1991 došlo k devalvaci koruny při současné liberalizaci cen. Cenová hladina tehdy skokově vzrostla o asi 60 %, koruna jako domácí měna se stala volně směnitelnou. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 90 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Akcie se v srpnu vzpamatovaly z úvodního propadu

13 minut

Hlavní akciové indexy se v srpnu vzpamatovaly z úvodní prudké korekce a za celý měsíc většinou skončily blízko výchozích úrovní v lokálních měnách. Korekci spustilo několik faktorů včetně později ustupujících obav z recese (nejen v Evropě, ale i) v USA a pochybností investorů o efektivní monetizaci umělé inteligence. Dluhopisové trhy zhodnotily zejména v USA a u kratších splatností díky tomu, že se Fed nově přihlásil ke snižování úrokových sazeb. I když se uvolnění politiky očekává také od ECB a BoE, dolar výrazně oslabil proti ostatním světovým měnám i vlivem návratu rizikového apetitu na finanční trhy. Ropa mírně zlevnila, zlato trochu podražilo.

Vydrží býčí akciový trh?

12 minut

Nedávná dramatická korekce hlavních akciových indexů vzbudila mezi investory obavy, zda nejde o výraznější předěl ukončující býčí trh. Podívejme se blíže na to, které faktory narušily akciový optimismus, jenž dominoval od začátku roku 2023.

V červenci začala korekce předražených technologických akcií

14 minut

Akciové trhy znejistilo v červenci vybírání zisků z big techů spolu s prohlubujícími se obchodními spory a horšími makrodaty z Evropy, Číny i USA. Ovšem dobrá výsledková sezóna a ochota centrálních bank snižovat v nejbližších měsících úrokové sazby přispěly k tomu, že se hlavní americké a evropské akciové indexy udržely do konce července ještě mírně v plusu. Slušné zhodnocení pak předvedly dluhopisy investičního stupně, které profitovaly z pokračování dezinflačního trendu a zejména signálů utlumování ekonomického růstu. Koruna a dolar oslabily vůči jenu a evropským měnám. Ropa zlevnila, zlato zdražilo.

Umělá inteligence zvyšuje energetickou náročnost

9 minut

Specialisté na komoditní akcie ze společnosti Schroders se domnívají, že stále větší využívání umělé inteligence povede k rozsáhlé výstavbě datových center a výrazně navýší spotřebu elektrické energie. Velkou část zesílené poptávky po elektřině mohou zajistit obnovitelné zdroje, ale vzhledem k nestálosti větrné a solární energie budou pořád zapotřebí konvenční zdroje dostupné na vyžádání, jako je např. zemní plyn.