Geopolitická past: Proč Hormuz drží v šachu globální zemědělství i průmysl

Konflikt na Blízkém východě trvá již téměř 4 týdny. Za takto krátkou dobu jsme zatím mohli vidět zdražení ropy o téměř třetinu, propad ceny zlata jako tradičního uchovatele hodnoty v dobách krizí, ale dokonce výrazné výprodeje na hlavních akciových indexech. Tyto a další zprávy děsí investory a běžné spotřebitele výhledem následujícího vývoje konfliktu a dopadem změn na život, jako například zdražení pohonných hmot nebo výrazný nárůst ceny plynu. Obětmi tohoto konfliktu jsou však i další komodity, které ovlivňují fungování zemědělství, průmyslu a dalších odvětví. Možná se o nich tolik v médiích nepíše, ale jsou základním stavebním kamenem životů nás všech.

Močovina: dramatický růst ceny a hrozba pro Africké ekonomiky

Dlouhodobě strategickou komoditou proudící přes Hormuzský průliv je močovina. Od počátku konfliktu Írán kvůli blokádě průlivu odřízl zhruba jednu třetinu globálního námořního obchodu z hnojivy. To způsobilo, že referenční ceny močoviny vzrostly za poslední měsíc o více než 30 %. Na dovozu močoviny jsou závislé především africké ekonomiky, kterým kvůli pozastavení dovozu hrozí potravinová inflace. 

Téměř polovina celosvětově obchodované močoviny, nejpoužívanějšího dusíkatého hnojiva, pochází právě z tohoto regionu a musí projít průlivem. Vzhledem k tomu, že se komerční doprava po eskalaci napětí mezi USA a Íránem fakticky zastavila, zůstává podle údajů UNCTAD a námořních analytiků v Zálivu uvězněna roční kapacita zhruba 16 milionů tun. Ceny močoviny se od počátku letošního roku vyšplhaly z lednových cen 450-480 USD za tunu na současných 650-660 USD, přičemž někde došlo až k 50 % nárůstu.  

Zatímco Čína a Spojené státy dokáží odolávat pozastavení obchodu v rámci Hormuzského průlivu, Afrika čelí problémům. Státy zálivu (SAE, Kuvajt a další) jsou hlavními exportéry hnojiv v Africe, u dusíkatých hnojiv podíl dovozu ze států zálivu stoupl na 25 %. Závislost jednotlivých států je alarmující. Súdán odebírá přes průliv 54 % svého dovozu hnojiv, Somálsko 30 % a Keňa 26 %. Země východní Afriky, které se již potýkají s vysokým zadlužením, mají omezený prostor pro absorbování cenových šoků nebo zajištění alternativních dodávek.

Vyšší ceny hnojiv v čele s močovinou by dle analytiků mohly vést k dramatickému poklesu jejich využívání o 20-30 % na zranitelných trzích, zejména v Africe. To by pochopitelně vedlo k nižším výnosům ze základních plodin, jako je kukuřice, pšenice nebo rýže. Například v subsaharské Africe tvoří zemědělství až 30 % HDP, což může o to více prohloubit blížící se potravinou krizi. V některých státech totiž hnojiva tvoří až 50 % nákladů. Jen si představme, o kolik by cena potravin v tamních ekonomikách vzrostla. A to nepočítáme sekundární efekty, jako je růst ceny zemního plynu.