"Weaponizace" financí: sankce jako investiční riziko a příležitost

Jedná se o takzvanou „weaponizaci financí“, kdy se sankce, zmrazení aktiv nebo vyřazení z platebních systémů stávají strategickými nástroji (hromadného ničení) států. Nejde jen o nedávnou aférku kolem Ruska. Geopolitické napětí roste i mezi USA a Čínou kvůli Tchaj-wanu, na Blízkém východě nebo v Latinské Americe. Jaká rizika se v těchto konfliktech skrývají a kde naopak vznikají nové příležitosti?

Sankce jako nové investiční riziko

Klasická investiční rizika už všichni známe – inflace, recese, kolísání trhů. V posledních letech se ale přidalo ještě jedno: geopolitické sankce. Ty dokáží zasáhnout nejen vlády, ale i soukromé investory.

• Zmrazení aktiv: V roce 2022 bylo Západem zmrazeno více než 300 miliard dolarů ruských devizových rezerv. Investoři, kteří drželi ruské akcie nebo dluhopisy, přišli o možnost s nimi obchodovat.
• Vyřazení z platebních systémů: Odpojení ruských bank od systému SWIFT znamenalo, že zahraniční investoři nemohli převést své peníze ven. Likvidita zmizela prakticky přes noc.
• Ztráta hodnoty akcií: Index MOEX v Moskvě se během února–března 2022 propadl o více než 40 %. Některé tituly, například Sberbank, ztratily až 95 % své hodnoty.

A nejde jen o Rusko. Podobné scénáře mohou zasáhnout i Čínu (kvůli Tchaj-wanu), Írán nebo dokonce spojenecké země, které se ocitnou ve „špatném táboře“.

Historické příklady: jak sankce hýbou trhy

• Írán a ropa: Sankce USA a EU v roce 2012 snížily export íránské ropy z 2,5 milionů barelů denně na méně než 1 milion. Výsledek? Ceny ropy vystřelily vzhůru a vydělaly na tom firmy jako ExxonMobil či Saudi Aramco, zatímco íránská ekonomika upadala.
• Venezuela: Americké sankce v roce 2017 odřízly zemi od financování na kapitálových trzích. Dluhopisy venezuelského státního ropného gigantu PDVSA se staly prakticky bezcennými. Zahraniční investoři ztratili miliardy.
• Huawei a čínská technologie: Americké sankce z roku 2019 zakázaly dodávky klíčových čipů pro Huawei. Krátkodobě to firmu oslabilo, ale na čínské burze to vyvolalo spekulativní boom – domácí investoři začali masivně sázet na firmy vyrábějící čipy a polovodiče.