Vzácné zeminy jako nová pojistná matematika: proč o jejich ceně stále více rozhodují pojišťovny

Vzácné zeminy byly dlouho analyzovány jako klasická komodita. Tento rámec dnes zachycuje jen část reality. Mezinárodní energetická agentura ve své analýze na vzácné zeminy uvedla, že poptávka po magnetických vzácných zeminách se od roku 2015 zdvojnásobila a do roku 2030 má při současných politikách vzrůst o další třetinu. To je samo o sobě silný cenový motor, skutečný zlom ale přichází ve vnímání bezpečnosti dodávek. Právě zde vzniká nová riziková prémie, tedy část ceny, kterou odběratelé platí za vyšší pravděpodobnost, že dodávka dorazí včas a bez regulatorního zásahu. Čína dnes stále drží zhruba 60 % těžby vzácných zemin a přibližně 90–95 % výroby permanentních magnetů z těchto surovin.

Pojišťovny se stávají tvůrcem cen

Pojďme se podívat mimo samotné doly. Jakmile se koncentrát nebo oxid přesouvá přes oceán, stává se součástí pojistné matematiky. Námořní pojistitelé oceňují pravděpodobnost zadržení nákladu nebo například uzavření klíčových tras. Reuters letos popsala, že válečné sazby pro lodní pojištění na trasách přes Blízký východ zůstávají zvýšené a sazby se dynamicky mění podle regionu, typu nákladu i politické expozice plavidla.

To má pro vzácné zeminy zásadní důsledek: jejich cena získává další vrstvu, kterou běžné komoditní modely nezachycují. V okamžiku, kdy pojišťovna navýší sazbu třeba o 40–80 bazických bodů hodnoty zásilky, finální dopad na magnet bývá násoben delším financováním zásob i delší dopravní trasou. U výrobců elektromotorů nebo průmyslové automatizace se to následně propisuje do nižších marží a do tlaku na přeceňování forwardových násobků. Tato přirážka bývá stabilnější než samotný spotový pohyb komodity. Spot může za čtvrtletí spadnout, ale cena pojištění bezpečnosti dodávky zůstává vysoko i několik let.