V předchozích lekcích jsme si udělali zkrácený úvod do světa investování. Seznámili jsme se s jednotlivými investičními aktivy. Teď je na čase si položit otázku: Jaká investiční strategie mi bude nejbližší? Abychom Vám odpověď na tuto otázku usnadnili, vytvořili jsme následující lekci.

Jaké tedy máme investiční strategie? Pojďme se podívat na ty nejzákladnější, o kterých by měl každý začínající investor mít alespoň malé povědomí.

Pasivní (indexové) investování

Pasivní investování, často a i správněji označované jako indexové investování, je investiční strategie, která se zaměřuje na dlouhodobé držení portfolia s cílem kopírovat výkonnost určitého tržního indexu. Na rozdíl od aktivního investování, které se snaží překonat trh pomocí výběru konkrétních akcií nebo časování jejich nákupů a prodejů, pasivní investování jednoduše věrně sleduje trh (nebo jeho část).

Jak funguje indexové investování?

Indexové fondy nebo ETF fungují tak, že kopírují složení a váhy akcií v daném indexu. Například pokud investujete do fondu / ETF sledujícího index S&P 500, Váš fond / ETF bude adekvátně zohledňovat výkonnost všech akcií, které daný index obsahuje. Bude také přizpůsobovat své portfolio podle změn v indexu – když se v indexu změní váha jednotlivých akcií nebo když dojde k obměně společností v indexu, fond / ETF automaticky přizpůsobí své složení tak, aby i nadále odrážel(o) výkon indexu.

✅ Výhody

• Nízké náklady: Pasivní fondy nebo ETF obvykle účtují velmi nízké poplatky, protože nevyžadují aktivní správu ani výběr akcií. To znamená, že větší část vašich výnosů zůstává Vám.
• Diverzifikace: Investování do indexového fondu / ETF Vám umožňuje vlastnit malý podíl ve všech společnostech zahrnutých v indexu, čímž se snižuje riziko spojené s volatilitou jednotlivých akcií.
• Jednoduchost: Pasivní investování je velmi jednoduché – nemusíte se starat o neustálé sledování trhu, výběr akcií nebo načasování investic. Stačí investovat a dlouhodobě držet svůj podíl.

❌ Nevýhody/Možná rizika

• Omezené možnosti přizpůsobení: Pasivní investování neumožňuje přizpůsobení portfolia podle individuálních preferencí nebo aktuálních tržních podmínek. Investoři, kteří mají specifické cíle, hodnoty nebo názory na jednotlivé společnosti, mohou mít problém s tím, že jejich investice přesně odráží složení určitého indexu, bez možnosti vyloučit či přidat konkrétní akcie. Nicméně není problém tuto nevýhodu napravit nákupem společnosti, které byste chtěli být vystaveni více.
• Neschopnost překonat trh: Jednou z hlavních nevýhod pasivního investování je, že z podstaty věci nemůže překonat trh, který sleduje. Indexové fondy a ETF jsou navrženy tak, aby poskytovaly průměrný tržní výnos, což znamená, že v dobách, kdy některé aktivně spravované fondy dokážou trh výrazně překonat, pasivní investoři tuto možnost ztrácejí.
• Tržní riziko: Ačkoli indexové fondy diverzifikují riziko mezi velké množství akcií, jsou stále vystaveny tržnímu riziku. To znamená, že pokud celý trh nebo daný segment trhu (např. technologie, finance) zažívá pokles, hodnota indexového fondu / ETF klesne. Pasivní fondy nedokážou aktivně snižovat expozici vůči klesajícím trhům.
• Slabá reakce na změny trhu: Pasivní investování nepřizpůsobuje portfolio změnám na trhu nebo ekonomickým podmínkám. Zatímco aktivní správci mohou reagovat na nové informace, pasivní fondy prostě sledují index, což znamená, že mohou držet akcie, které jsou ve skutečnosti na poklesu, bez možnosti ztráty zmírnit.
• Zahrnutí slabě výkonných akcií: V indexovém fondu jsou zahrnuty všechny akcie v indexu, včetně těch, které nemusí být až tak výkonné. To znamená, že pasivní investor je vystaven slabším společnostem, které by aktivní manažer mohl z portfolia vyloučit.
• Pomalé přizpůsobení změnám v indexu: Indexy obvykle nejsou často aktualizovány, a když ke změnám dojde, může to být s určitým zpožděním. Pokud dojde k významným změnám v ekonomice nebo v konkrétním sektoru, může indexový fond / ETF trpět kvůli tomu, že jeho složení nereaguje dostatečně rychle.

Ačkoli je pasivní investování často považováno za bezpečnější a stabilnější volbu, nese s sebou určitá rizika. Investoři by si měli být vědomi těchto rizik a zahrnout je do svých rozhodovacích procesů při sestavování investičního portfolia.

Co je tedy cílem pasivního investování?

Dollar-Cost Averaging

Dollar-Cost Averaging (DCA) je investiční strategie, při které investor pravidelně investuje pevně stanovenou částku peněz do určitého aktiva, bez ohledu na aktuální tržní cenu. Tato metoda umožňuje postupně budovat investiční pozici v čase, což může snížit dopad tržní volatility.

✅ Výhody

• Snížení rizika načasování trhu: DCA eliminuje potřebu správně načasovat vstup na trh, což je často velmi obtížné, řekněme raději nereálné. Tím, že investujete pravidelně, vyhýbáte se riziku investování všech prostředků v jednom okamžiku, kdy by mohla být cena aktiva na vrcholu.
• Průměrování nákupních cen: Protože investujete pravidelně, nakupujete více jednotek aktiva, když jsou ceny nízké, a méně jednotek, když jsou ceny vysoké. Tím se průměruje Vaše nákupní cena, což může vést k nižší průměrné nákupní ceně v průběhu času.
• Snížení emocí: DCA Vám pomáhá udržet si nervy v těžkých časech na trzích. Investoři často reagují na tržní pohyby emocionálně, což může vést ke špatným rozhodnutím. Pravidelné investování podle DCA zmírňuje tlak z rozhodování o nejvhodnější době pro investici.
• Disciplína a pravidelnost: DCA podporuje pravidelné investování, což je důležité pro dlouhodobý růst Vašeho bohatství. Tato strategie je obzvláště užitečná pro investory, kteří chtějí dlouhodobě budovat své portfolio systematicky a bez přerušení.

❌ Nevýhody/Možná rizika

• Možné nižší výnosy: Na rostoucím trhu může DCA přinést nižší výnosy ve srovnání s jednorázovou investicí (lump-sum investment). Pokud trh dlouhodobě roste, jednorázová investice na začátku období by mohla přinést vyšší celkový výnos než postupné investování menších částek.
• Komplexita a potřeba pravidelnosti: DCA vyžaduje disciplínu a pravidelnost. Pokud investor vynechá některé investice nebo změní svou strategii, může to negativně ovlivnit celkový výsledek výkonnosti portfolia. Pro některé investory může být složité udržet si pravidelnost.
• Vyšší transakční náklady: Pravidelné investování malých částek může vést k vyšším transakčním nákladům, pokud jsou poplatky za nákup aktiva vyšší. To může snížit efektivitu strategie, zejména při menších investicích.
• Není ideální pro volatilní aktiva: DCA nemusí být nejvhodnější pro extrémně volatilní aktiva, protože může vést k průměrování cen, které jsou stále relativně vysoké, pokud ceny neklesají dostatečně výrazně, aby z toho investor profitoval.
• Riziko přehlédnutí lepších investičních příležitostí: DCA může znamenat, že investor přehlíží jiné potenciálně výhodnější investiční příležitosti, protože se zaměřuje na pravidelné investování do jednoho nebo pár aktiv či do jednoho portfolia.
• Tržní riziko: I když DCA snižuje riziko načasování trhu, stále je vystaveno tržnímu riziku. Pokud trh dlouhodobě klesá, hodnota investic se bude snižovat bez ohledu na pravidelnost investování.
• Inflační riziko: Stejně jako u jakékoli investiční strategie, i DCA je vystaveno inflačnímu riziku. Pokud je inflace vysoká, reálná hodnota vašich investic může být časem snížena, i když pravidelně investujete.
• Riziko nízkých výnosů: Pokud trhy neporostou výrazně během doby, kdy investor používá DCA, mohou být dosažené výnosy nižší, než by byly při jednorázové investici v optimálním čase. To může být zvlášť frustrující pro investory, kteří mají omezený investiční horizont.

Jaká aktiva jsou jak volatilní, tedy jak moc jejich vývoj kolísá?

Hodnotové investování (Value investing)

Hodnotové investování je investiční strategie zaměřená na nákup akcií nebo jiných aktiv, které jsou považovány za podhodnocené ve srovnání s jejich vnitřní hodnotou (odhadovaná hodnota aktiva, která vychází z jeho fundamentálních charakteristik a potenciálu). Tento přístup je založen na myšlence, že trh ne vždy správně oceňuje všechny investice, a investoři mohou najít příležitosti k nákupu za atraktivní ceny, pokud dokážou identifikovat skutečnou hodnotu aktiv.

✅Výhody

• Potenciál pro vyšší výnosy: Hodnotoví investoři se zaměřují na aktiva, která jsou podhodnocena, což znamená, že mohou nakoupit akcie za nižší cenu, než je jejich vnitřní hodnota (tedy nakupují ve slevě, a kdo nemá rád akce, že ano). Pokud se trh nakonec přizpůsobí a ocení aktiva na jejich skutečnou hodnotu, mohou investoři dosáhnout značných zisků.
• Bezpečnostní marže (Magin of Safety): Investování do podhodnocených aktiv poskytuje "bezpečnostní marži," což je rozdíl mezi cenou, kterou zaplatíte, a skutečnou hodnotou investice. Tato marže pomáhá chránit investory před rizikem, že trh nebude schopen okamžitě rozpoznat vnitřní hodnotu.
• Dlouhodobý horizont: Hodnotové investování obvykle vyžaduje dlouhodobý přístup, což umožňuje investorům vyhnout se krátkodobým tržním výkyvům a volatilním trendům. Tím se zvyšuje šance na dosažení stabilních a udržitelných výnosů.
• Fundamentální analýza: Hodnotoví investoři se zaměřují na analýzu finančních výkazů, podnikatelského modelu a dalších fundamentálních ukazatelů. Porozumění dané společnosti je klíčové ke zjištění skutečné hodnoty.

❌ Nevýhody/Možná rizika

• Nutný dlouhodobý horizont: V mnohých případech může hodnotové investování vyžadovat delší dobu, než trh rozpozná vnitřní hodnotu podhodnoceného aktiva. Tato zpoždění mohou ovlivnit návratnost a mohou být frustrující pro investory, kteří očekávají rychlé výsledky. A co víc? Možná jsme se v odhadu vnitřní hodnoty mýlili a společnost nikdy naší požadované ceny nedosáhne.
• Vyžaduje důkladnou analýzu: Úspěšné hodnotové investování vyžaduje hlubokou a důkladnou analýzu, což může být časově náročné a složité. Ne každý investor má potřebné znalosti nebo čas na provádění komplexních finančních analýz.
• Možné chyby v ocenění: Stanovení vnitřní hodnoty aktiva není vždy snadné nebo přesné. Chyby v analýze mohou vést k investování do akcií, které jsou ještě více podhodnocené, než se očekávalo, nebo naopak, mohou vyvstat situace, kdy jsou akcie nadhodnocené.
• Možné příležitostné náklady: Investice do podhodnocených aktiv mohou být v dlouhodobém horizontu ziskové, ale v mezičase mohou být méně výnosné než jiné investice. To může znamenat, že investoři mohou zmeškat příležitosti na jiných trzích nebo v jiných oblastech.
• Tržní riziko: I když hodnotové investování může snížit některá rizika, stále je vystaveno tržnímu riziku. Pokud celý trh nebo sektor, do kterého investujete, zažívá pokles, nejspíše bude vaše investice negativně ovlivněna.
• Riziko dlouhodobého poklesu: Některé společnosti nebo aktiva mohou být podhodnocena z důvodů, které nelze snadno identifikovat. Například mohou mít dlouhodobé problémy nebo nevhodný obchodní model, které mohou vést k dlouhodobému poklesu jejich hodnoty.
• Riziko neúspěchu přizpůsobení trhům: I když hodnotové investování se zaměřuje na nákup podhodnocených akcií, ne vždy se trh přizpůsobí očekávané hodnotě. Pokud se hodnoty neodrazí podle očekávání, může být návratnost nižší, než se předpokládalo.
• Riziko změn v průmyslu nebo ekonomice: Strukturální změny v průmyslu nebo ekonomice mohou dlouhodobě omezovat vnitřní hodnotu již podhodnocených aktiv. Například technologické inovace, regulační změny nebo změny v poptávce mohou ovlivnit výkonnost investovaných aktiv.

Investování do růstových společností (Growth investing)

Růstové investování je investiční strategie zaměřená na nákup akcií nebo jiných aktiv, která mají vysoký potenciál růstu zisků nebo tržeb v budoucnu. Růstoví investoři hledají společnosti s výrazným potenciálem pro rychlý růst, často i za cenu vyšších valuačních poměrů (například vysokého poměru P/E).

✅ Výhody

• Potenciál vysokého výnosu: Růstové investování může přinést vysoké výnosy, pokud společnosti, do kterých investujete, dosáhnou očekávaného růstu. To je často vidět u inovativních technologických firem nebo startupů s vysokým růstovým potenciálem.
• Zaměření se na budoucí růst: Růstoví investoři se zaměřují na potenciál budoucího růstu, což může vést k investicím do předních a rychle se rozvíjejících odvětví, jako jsou technologie, biotechnologie nebo obnovitelné energie.
• Dlouhodobý růst kapitálu: Pokud investujete do společností, které mají dlouhodobý a udržitelný růstový potenciál, můžete zaznamenat značný nárůst hodnoty investice v dlouhodobém horizontu.
• Inovace a pokrok: Růstové investování často podporuje společnosti, které jsou na špici technologických a průmyslových inovací, což může být motivující pro investory, kteří chtějí být součástí nových trendů.

❌Nevýhody/Možná rizika

• Vysoké valuace a riziko přehřátí trhu: Růstové akcie mají často vysoké cenové poměry, jako je P/E (cena/zisk) nebo P/S (cena/tržby), což může znamenat, že jsou nadhodnocené. To může vést k větší volatilitě a riziku, že ceny akcií mohou klesnout, pokud růstová očekávání nebudou splněna.
• Nízké nebo žádné dividendy: Mnoho růstových společností nevyplácí dividendy, protože všechny zisky reinvestují do růstu podnikání. To může být nevýhodné pro investory, kteří hledají pravidelný příjem z dividend.
• Vyšší volatilita: Růstové akcie mohou být výrazně volatilní, protože jejich ceny často reagují na očekávání budoucího růstu, která se mohou rychle měnit. To může znamenat časté kolísání hodnoty investice.
• Možné zklamání z očekávání: Pokud růstová očekávání společnosti nejsou splněna nebo pokud dojde k problémům v podnikání, cena akcií může rychle klesnout, což může vést k finančním ztrátám.
• Riziko nedosažení očekávaného růstu: Růstové investice jsou často založeny na očekáváních budoucího růstu, která se nemusí naplnit. Pokud společnosti neudrží plánovaný růst nebo se potýkají s problémy, může to vést k významným ztrátám.
• Riziko trhu: Růstové akcie mohou být obzvlášť citlivé na změny tržních podmínek včetně úrokových sazeb nebo průběh ekonomického cyklu. Pokud trh zažívá pokles, může to negativně ovlivnit růstové akcie více než stabilní nebo hodnotové akcie.
• Riziko technologického a regulačního vývoje: Růstové společnosti, zejména v oblastech jako technologie nebo biotechnologie, mohou čelit riziku technologických změn nebo regulačních překážek, které mohou ovlivnit jejich růstový potenciál.
• Riziko konkurence: Menší růstové společnosti čelí intenzivní konkurenci, která může ohrozit jejich schopnost udržet nebo zvýšit svůj růst. Noví konkurenti nebo změny v trhu mohou ovlivnit výkonnost investovaných společností.

Income investing (Investování založené na příjmech)

Investování založené na příjmech je investiční strategie zaměřená na generování pravidelných příjmů prostřednictvím dividend, úroků nebo jiných pravidelných výnosů. Tento přístup je často volen investory, kteří hledají stabilní a předvídatelný příjem z investic, například důchodci nebo investoři, kteří chtějí v rámci možností zmírnit riziko.

✅ Výhody

• Stabilní příjem: Tento typ investování poskytuje pravidelný příjem ve formě dividend, úroků nebo jiných výnosů, což může pomoci pokrýt životní náklady nebo poskytovat stabilní tok peněz.
• Menší volatilita: Investice založené na příjmech, jako jsou dividendové akcie nebo dluhopisy, mají často nižší volatilitu než např. růstové akcie.
• Reinvestice příjmů: Příjmy získané z investic mohou být reinvestovány, což umožňuje efektivní využití složeného úroku a růst hodnoty portfolia bez nutnosti dodatečného vkladu.

❌ Nevýhody/Možná rizika

• Nízký/pomalejší růst kapitálu: Investice zaměřené na příjem často neprodukují tak vysoký růst kapitálu jako růstové akcie. To může znamenat nižší celkový růst portfolia v dlouhém období.
• Méně diverzifikace: Soustředění se pouze na investice s příjmy, jako jsou dividendové akcie nebo dluhopisy, může vést k menší diverzifikaci portfolia, což může zvýšit riziko, pokud se výkonnost těchto investic zhorší.
• Riziko poklesu příjmů: Příjmy z dividend nebo úroků mohou být sníženy, pokud společnosti sníží dividendy nebo pokud úrokové sazby klesnou. To může ovlivnit stabilitu příjmů.
• Inflace: Pokud investice generují pravidelný příjem, ale ten svým růstem nestačí na inflaci, reálná hodnota příjmu bude klesat.
• Kreditní riziko: U dluhopisů a jiných pevně úročených investic je zde riziko, že emitent nebude schopen splnit své závazky a vyplatit úroky nebo jistinu. Toto riziko je obzvlášť relevantní u spekulativních (high-yield) dluhopisů s nízkou kreditní kvalitou / bonitou.
• Riziko snížení dividendy: Společnosti, které vyplácejí dividendy, mohou čelit problémům, které vedou k redukci nebo úplnému zrušení dividend. To může mít přímý dopad na výnosy z investice.
• Riziko ztráty kapitálu: Ačkoli investice založené na příjmech obvykle mají nižší volatilitu, kapitálová ztráta je stále možná, zejména pokud investice ztratí hodnotu nebo pokud trh zažije pokles.
• Riziko úrokových sazeb: Změny úrokových sazeb mohou mít výrazný dopad na hodnotu dluhopisů a jiných pevně úročených investic. Růst úrokových sazeb obvykle snižuje hodnotu existujících dluhopisů.
• Riziko koncentrace: Investování do určitého typu příjmových aktiv (např. pouze dividendové akcie v jednom odvětví) může vést ke koncentraci rizika. Ta oslabuje stabilitu příjmů v případě negativního vývoje v daném odvětví nebo sektoru. 

V dnešní lekci jsme se věnovali investičním strategiím. Jaká strategie je nejbližší Vám? Nebo máte nějakou Vaši speciální strategii, které se držíte? Podělte se do komentářů!