Od Megarského dekretu po globální embarga: Historie a současnost obchodních válek

Foto: Shutterstock.com

Ekonomické sankce představují jeden z klíčových nástrojů mezinárodní politiky. Fungují jako „válka beze zbraní“ a jejich dopady mohou být stejně zásadní jako u ozbrojených konfliktů. Od starověkých embarg, jako byl Megarský dekret aténského státníka Perikla, až po soudobá opatření během válečných krizí, například na Ukrajině či Blízkém východě, se sankce ukázaly jako mocný prostředek k ovlivňování globálního dění. Ne vždy ale fungovaly tak, jak měly.

Ekonomické sankce mají v podstatě podobnou funkci jako válečné konflikty. Jsou jakousi válkou beze zbraní, ovšem jejich důsledky mohou být značné. V dnešní době se právě v souvislosti s válečnými konflikty (ať již se jedná o konflikt na Ukrajině nebo na Blízkém Východě) setkáváme téměř stále s pojmy ekonomické sankce či blokáda dodávek zboží a služeb, embargo a další.

Nejrůznější sankce již existovaly dávno v historii. Za jedny z prvních předchůdců sankcí může být považováno ekonomické embargo zavedené v Aténách starořeckým státníkem Periklem na město Megara, známé jako Megarský dekret. Toto embargo v roce 434 před naším letopočtem (období začátku Peloponéských válek) vyloučilo všechny obchodníky z Megary z obchodování s Aténami, jejich lodě také musely opustit aténské přístavy. Embargo mělo především politické důvody, Megara totiž byla spojencem Sparty.

Novodobé ekonomické sankce mají svůj počátek v období první světové války. Tehdy země, které tvořily Dohodu, kontrolovaly a zabavovaly zboží, potraviny, ale také energie a informace, které proudily do zemí nepřítele. Do té doby neměl tento, ve své době velmi dobře propracovaný systém, na světě obdobu.

Prezident USA Woodrow Wilson dokonce označil systém sankcí za mocnější než samotnou světovou válku. Sankce by totiž dokázaly paralyzovat kterýkoliv stát na světě, který byl závislý na globálním obchodu.

Jako příklad lze uvést dovoz manganu, nutného pro výrobu oceli. Ten byl importován do německých závodů Krupp z Brazílie. Na celém dodavatelském řetězci participovalo různou formou šest států: jednalo se o účast brazilské vlády, britského pojištění, norské dopravní společnosti, holandského drážního přepravce nebo německé banky, která zajišťovala financování.

Samotná Velká Británie v předválečném období kontrolovala 70 % telegrafních sítí, ovládala pohyb zboží, energií, informací, ale formou svých pověstných bank také pohyb peněz (v té době přes britské banky proudila více jak polovina světového obchodu). To všechno dávalo Velké Británii možnost vést, právě formou sankcí, velmi efektivní ekonomickou blokádu.

Se samotným systémem sankcí přišla Společnost národů po první světové válce, která tak chtěla předcházet dalším válečným konfliktům formou principu kolektivní bezpečnosti, omezení zbrojení.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 76 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Kam zamíří česká inflace?

5 minut

Česká inflace se v uplynulém roce vyvíjela poměrně stabilně, ale podrobnější pohled naznačuje často protichůdné pohyby v různých segmentech spotřebního koše. Nyní spoluurčuje směr, kterým bude u nás v nejbližších měsících foukat inflační vítr, zásadní přitvrzení americké celní politiky, stejně jako nejistý výhled jejího budoucího zmírnění pomocí individuálních obchodních dohod. Na vývoj cenové hladiny v ČR významně působí také domácí faktory. Podívejme se na to, kam se bude letos česká inflace pravděpodobně ubírat.

Jak obstát v novém světovém řádu pro akcie

6 minut

Drsné přitvrzení kurzu americké obchodní politiky v podobě prudkého navýšení dovozních cel oslabilo akciové trhy po celém světě. Donaldu Trumpovi jde však o mnohem víc než jen celní sazby: chce proměnit charakter americké ekonomiky výrazným posílením domácí průmyslové výroby. Co odklon Ameriky od zahraničních, hlavně asijských (sub)dodavatelů znamená pro akciové trhy? Investiční expert ze společnosti Schroders nastiňuje, které typy akciových investic mohou v novém světovém řádu obstát a které naopak zatíží větší riziko.

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.