Dopad českých parlamentních voleb na finanční trhy

Současná vláda: kabinet Petra Fialy (2021–2025)

Kabinet Petra Fialy, složený z ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, byl charakteristický: 

• Fiskální disciplínou, která udržovala veřejné výdaje v rozumných mezích.
• Stabilní makroekonomickou politikou podporující silnou korunu.
• Minimálními zásahy do polostátních firem, což investorům poskytovalo předvídatelnost a stabilitu dividend.

Díky těmto faktorům během let 2021–2025 koruna zůstávala poměrně stabilní, výnosy státních dluhopisů se od ústupu stagflační vlny na podzim 2022 mírně snížily  a akcie ČEZ vykazovaly stabilní dividendový výnos. Politická stabilita umožnila investorům plánovat dlouhodobě a minimalizovat riziko spojené s vládními zásahy.

Musíme mít ale na paměti, že koruna  do jara 2023 zpevňovala vůči euru , a to díky agresivní měnové politice ČNB (boj s inflací), nikoli jen díky fiskální disciplíně vlády. I přes vysoký schodek (který nebyl přísný v absolutních číslech) ji držely úroky a intervence. 

Nová vláda: ANO Andreje Babiše

• Vítězství ANO přináší očekávání expanzivní fiskální politiky, která může významně ovlivnit trhy:
• Zvýšení veřejných výdajů s cílem podpořit sociální programy a infrastrukturní investice.
• Možné zásahy do regulace cen energií, což přímo ovlivní ziskovost ČEZ a dalších polostátních firem.
• Euroskeptický postoj některých koaličních partnerů, což může zvyšovat politické a ekonomické riziko.

Analytici upozorňují, že taková politika může vést k tlaku na oslabení koruny, zvýšení výnosů státních dluhopisů a vyšší volatilitě akcií polostátních firem.

Historický kontext: jak trhy reagovaly na předchozí vlády

Pro investory je důležité porovnat očekávaný dopad s historickými zkušenostmi:

2006–2009 (vláda Mirka Topolánka)

• Koruna krátkodobě oslabovala během globální finanční krize i při politických krizích a hlasování o nedůvěře vládě.
• Státní dluhopisy zaznamenaly mírný nárůst výnosů.

2013–2017 (vláda Bohuslava Sobotky a koalice ČSSD, ANO, lidovců)

• Politická stabilita udržovala dluhopisy relativně stabilní, zatímco korunu nasměroval kurzový závazek ČNB na slabou úroveň přes 27 CZK/EUR.
• Akcie polostátních firem vykazovaly stabilní dividendy a mírný růst.

2017–2021 (druhá vláda Andreje Babiše)

• Krátkodobé oslabení koruny při nástupu covidové pandemie i vyjednávání o státním rozpočtu.
• Akcie ČEZ reagovaly na regulaci cen a energetickou politiku, dividendy zůstaly atraktivní.

2021–2025 (vláda Petra Fialy)

• Přísná fiskální politika a stabilní makroekonomický vývoj od roku 2024  podporovaly korunu, udržovaly  přijatelné výnosy státních dluhopisů a stabilní dividendový výnos ČEZ.
   

Historie ukazuje, že politická změna vyvolává převážně krátkodobou volatilitu, zatímco dlouhodobé trendy závisí na fiskální a ekonomické politice vlády.