Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

CZECH FINANCIAL ACADEMY MONECO

Kompletní články | Jak se povedl MiFID II?

vytisknout článek...

Jak se povedl MiFID II?

MiFID II se nezadržitelně blíží konečně i k nám. Co všechno se změní pro investiční zprostředkovatele? Odpovědi je třeba hledat hlavně v doprovodných národních změnách a ne v MiFIDu samotném.

Ministerstvo financí dokončilo v uplynulých týdnech přípravu české transpozice dlouho očekávané směrnice MiFID II. Relevantní novela zákona (o podnikání na kapitálovém trhu) již brzy zamíří k posouzení vládě a následně poslanecké sněmovně. Její přípravě předcházelo několik kulatých stolů zástupců MF, České národní banky (ČNB) a trhu, kde se měly vydiskutovat hlavní problematické body. S odstupem času lze říci, že se to většinou, avšak ne zcela vždy povedlo. Jaká tedy je česká verze transpozice MiFID II a jaké podněty k zamyšlení zůstávají? Protože autorovou doménou je oblast distribuce finančních produktů, bude se následující analýza koncentrovat především na oblast investičních zprostředkovatelů. Tedy na oblast přímo se dotýkající běžných retailových zákazníků, kteří by benefity přísnější regulace měli (teoreticky) pocítit nejvíce. Pokud se ale podíváme na připravované změny z tohoto pohledu, zjistíme, že většinu hlavních novinek nepřináší evropská směrnice jako taková, ale doprovodné národní změny, které vyplývají z konceptu jednotné regulace distribuce. Jistě, nejviditelnějším dopadem směrnice bude vyčlenění nezávislého poradenství, které bude spojeno se zákazem braní pobídek třetích stran (provizí, mělo by tedy být honorováno exkluzivně klientem). Ano, celý trh s napětím očekává zpřísnění přípustnosti pobídek a utužení prevence střetu zájmů. Paradoxně největší diskuze v ČR se však vedla a vede ohledně další existence investičních zprostředkovatelů (IZ), tedy hlavní schránky pro fungování nezávislých finančně-poradenských kanálů.

IZ SE PODAŘILO ZACHRÁNIT…

Proč zachránit? Česká národní banka totiž vstupovala do diskuze s jasným a dlouholetým požadavkem: IZ zrušit. Důvodem jsou negativní zkušenosti především se zprostředkovateli napojenými na agresivní obchodníky s cennými papíry. Tato tvrdá restrikce by však paradoxně nejvíce zasáhla tzv. „fondové“ IZ. Vizí ČNB byla transformace stávajících zprostředkovatelů na tzv. lehké obchodníky s cennými papíry, což bylo líčeno jako žádoucí a pro dotčené subjekty v podstatě minimálně zatěžující. Podotkněme, že trh to „hlasováním nohama“ vidí docela jinak, neboť lehkého OCP nemáme zatím ani jednoho, zatímco IZ stovky. I s ohledem na relativní bezproblémovost vět-šiny „fondových“ IZ ministerstvo nakonec volání ČNB nevyslyšelo a rozhodlo se institut IZ, jež fungují na základě národní výjimky, zachovat. Ačkoliv to znamená více práce pro finanční dohled, oproti „přehlednému“ trhu s několika málo OCP, další existence IZ je kruciální pro fungování nezávislé finančně-poradenské distribuce, která tvoří protiváhu kaptivním pobočkovým sítím bank. Daní za tento dílčí úspěch je však podstatné utužení režimu fungování IZ, což by mělo vést ke sblížení s režimem obchodníka a do budoucna také k úbytku počtu zprostředkovatelů na trhu.

Graf 1: Erupce investicních zprostredkovatelu? Císla spíše ukazují na nadvyužívaní formy FO nekterými pojištovnami

…ALE ZA JAKOU CENU?

Jaké hlavní změny tedy nová úprava investičním zprostředkovatelům přinese? Předně, dochází k zúžení rozsahu nástrojů, které může IZ distribuovat. Trh sám v této oblasti nabízel poměrně rozsáhlé ústupky, které se MF nakonec rozhodlo částečně akceptovat. Nově tak investiční zprostředkovatelé již nebudou moci distribuovat akcie a maržové produkty, zůstávají nicméně dluhopisy (české státní a ostatní s vydaným prospektem), fondy kolektivního investování a také fondy kvalifikovaných investorů. Právě poslední jmenované kategorii by se bez obchodní vazby na IZ řádně zkomplikoval život, což by byl s ohledem na jejich nedávné zřizování paradox. Dále se omezuje rozsah osob, se kterými může IZ spolupracovat (předávat pokyny) v zásadě pouze na tuzemské společnosti: banky (administrátory inv. fondů) a obchodníky s cennými papíry. Explicitní úmysl znemožnit IZ spolupráci se zahraničními obchodníky vyplývá z negativních zkušeností s obcházením dohledu ČNB skrze OCP ze Slovenska či Malty, je však otázkou, zda by nestačilo omezení na pobočku a zda je přiměřená takto tvrdá restrikce. Další požadavky už zasáhnou samotné fungování IZ. Nově se zavádí obnovovací poplatky (i pro vázané zástupce) a povinné akreditované zkoušky, jak je známe z oblasti penzijních produktů. Zde MF ovšem narazilo na tuhý odpor trhu a bylo nuceno své původní představy korigovat: jednak ve smyslu dlouhého přechodného období a druhak ve smyslu vypuštění povinného pětiletého přezkušování. Dalším citelným zásahem je pak nově požadovaná pojistka odpovědnosti, jejíž limity jsou nastaveny obdobně jako v pojišťovnictví, což však s ohledem odlišnou povahu pojistného nebezpečí může vést k dramaticky vyššímu pojistnému. Ve vzduchu se pak vznáší přiblížení požadavků na vnitřní fungování IZ poměrům obchodníků, což mimo jiné znamená opětovnou povinnost interního auditu a další požadavky.

NEJASNÉ PŘÍNOSY PRO ZÁKAZNÍKY A PRO TRH

Sečteno a podtrženo, investiční zprostředkovatelé tedy aktuální novelu zřejmě přežijí (včetně IZ fyzických osob), ovšem s pořádně utaženou „svěrací kazajkou“. Zejména na menší IZ bezpochyby dopadnou nové registrační poplatky a zvýšené požadavky na vnitřní fungování, podpořené povinnou pojistkou. Velké IZ pak budou muset řešit zejména nové požadavky na kvalifikaci lidí, dané povinnými zkouškami. Tento stav je, upřímně řečeno, daní za přežití IZ jako institutu, která byla umožněna pod heslem „když nechcete IZ zrušit, tak vám z něj uděláme skoro-OCP“. Znepokojivý je ale fakt, že hlavní argumenty zejména dohledu ČNB evokují dojem „minulé války“. Jakkoliv asi oblast obchodníků nebude nikdy prosta problémů, situace je zde výrazně lepší než před lety, naopak řada lidí s napětím sleduje erupci korporátních OTC dluhopisů a nové poplatkové struktury u fondů. Bude to za několik let důvodem pro další snahu IZ zrušit? To je asi jen těžko pochopitelné pro slušnou část trhu, která – jako vždy – bude platit za delikty neslušné menšiny. Z pohledu spotřebitele, jehož zájem je samozřejmě alfou a omegou všeho, budou změny viditelné jen málo. Nezávislé poradenství bude na trhu velmi vzácné. Dosavadní systém odborné způsobilosti v investicích fungoval dle autorova soudu poměrně slušně a nově povinné zkoušky asi zásadní revoluci nepřinesou. Stejně tak i ostatní změny, včetně formálních bizarností, typu např. pověření vlastní manželky výkonem vnitřního auditu. Co ho však může za-sáhnout zcela jistě, je podstatné snížení „barevnosti“ nabídky, respektive její „zešedivění“. MF a ČNB svorně a dlouhodobě nedoceňují riziko přílišného „utažení šroubu“, které povede k tomu, že část legálně fungujících zprostředkovatelů se v důsledku přílišných nároků přesune do neregulované šedé zóny. A stanou se z nich tipaři, ekonomičtí poradci, majetkoví poradci... Precedens tohoto „regulatory overkill“, jak jej ve vztahu k bankám popsal prof. Tomšík, už ostatně na trhu máme, v podobě vývoje v pojišťovnictví po drakonickém zvýšení registračního poplatku PZ, ale bohužel se nezdá, že by se z něho regulátor a centrální banka poučili. Pokud totiž dojde k očekávanému utažení přípustnosti pobídek (provizí) na příjmové straně zprostředkovatelů, není tento vývoj vůbec nereálný. To by byl hodně smutný výsledek celé epopeje jménem MiFID II v Čechách a proto věřme, že se v průběhu dalšího legislativního procesu podaří udržet jeho rozumné znění.

Jiří Šindelář
výkonný ředitel a předseda představenstva Unie společností finančního zprostředkování a poradenství


Co je MiFID II?

Dne 20. října 2011 uveřejnila Evropská komise návrh nové směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II) a nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR). Tyto předpisy mají nahradit stávající úpravu obsaženou v MiFID. Návrhy směrnice MiFID II a nařízení MiFIR navázaly na veřejnou konzultaci z prosince 2010, ve které Evropská komise představila záměr novelizovat směrnici MiFID. Dne 15. dubna 2014 byly Evropským parlamentem přijaty návrhy MiFID II a MiFIR v prvním čtení a dne 13. května 2014 došlo k přijetí návrhů též Radou Evropské unie. V závislosti na datu publikace textu MiFID II a MiFIR v Úředním věstníku Evropské unie se povinnost transpozice nově přijatých pravidel předpokládá do poloviny roku 2016 (24 měsíců od vyhlášení v Úředním věstníku), a datum implementace od počátku roku 2017 (30 měsíců od vyhlášení v Úředním věstníku).

Vydáno dne 10.9.2015

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, člen představenstva Pioneer Investments)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Nový světový býčí trend


Obrázek aktuálně Vývoj indexu MSCI ACWI a % zemí s akciemi alespoň 20 % nad min.


Trhy zatím volby neděsí


Obrázek aktuálně Implikovaná volatilita amerických akciových trhů



Doporučujeme

Jak se povedl MiFID II?
MiFID II se nezadržitelně blíží konečně i k nám. Co všechno se změní pro investiční zprostředkovatele? Odpovědi je třeba hledat hlavně v doprovodných národních změnách a ne v MiFIDu samotném.

Temné“ stránky ETP
ETP, nebo chcete-li ETF, jsou čím dál větším počtem investorů preferována před podílovými fondy. Ačkoliv jsou ETP výborný produkt, mají i ona svá, možná trochu skrytá rizika.

Globální strategická a taktická alokace aktiv
Co je strategická a taktická alokace portfolia a co má společného s diverzifikací?

Strategie podle cílového roku
Fondy životního cyklu nabízejí dlouhodobý přechod z dynamické investiční strategie na výrazně konzervativní k pevnému cílovému roku.